Ještě před výstavbou několika přehrad na řece Vltavě, postavených po etapách mezi lety 1930 a 1992, tok řeky vytvářel romantická zákoutí a množství záludných míst, která i nejzkušenější voraři sjížděli s velkými obtížemi. Vltavská kaskáda těmto místům vystavila červenou kartu. Jedním z takových úseků byly i například Svatojánské proudy. Když bychom je dnes hledali, našli bychom je pár stovek metrů před hrází vodní nádrže Štěchovice.
Možnost volby
Přesto si do dnešních dnů Vltava pod slapskou přehradou dokázala zachovat charakter meandrujiciho toku. Na její zákruty je z několika míst fascinující pohled. Nejvíce známá a velice oblíbená je Vyhlídka Máj. Sem míří denně několik desítek výletníků. Za pěkného počasí jsou to i stovky, možná řádové tisíce lidí. V těch dnech to na cestě k Máji vypadá podobně jako na Václavském náměstí a Karlově mostě dohromady. Tedy myslím v normální Praze.
Málokdo však z těchto lidiček tuší, že kromě Máje jsou poblíž ještě minimálně dvě podobně nádherné výhlídky na údolní koryto Vltavy. A to bez davů a hlídání si, jestli náhodou nejsem dva metry od kolemjdoucího. Jednou z nich je Bednář.
V Teletíně, vesnici asi dva kilometry jižně od Křižan v okrese Benešov, postupem času vytvořili dvojí parkoviště. Ani tato parkovací místa však náporu aut nepostačují. Po poledni už bývá beznadějně plno.
Lesní cestou k vyhlídce
Po půl deváté je to o uplynulém víkendu v pohodě. V klidu zaparkujeme, ovšem podzimní počasí je velmi nevyzpytatelné. Už cestou projíždíme místy, kde je často hustá mlha. Vystupujeme z auta a na rozdíl od všech ostatních míříme po žluté na konec vesnice. Tady značená trasa končí a dál tedy pokračujeme jen intuitivně po vyšlapaných lesních cestách, s kontrolou aplikace mapy.cz a GPS. To nám dává jistotu toho, že se držíme správným směrem. I tady v lese je totiž mlha hustá tak, že by se dala krájet a možná i Rákosníček by se divil. Převážně bučiny, různé polomy a vývraty připomínají, jak se i obyčejný les může podobat pralesu, aniž bychom museli cestovat na Boubín, neřku-li do Jižní Ameriky.
Vyhlídka Bednář
„Tady je ta odbočka, ten sestup na vyhlídku.“ Počáteční obava klesání třiceti výškových metrů na 80 metrech délky se ukázala jako lichá. Generacemi vyšlapaná pěšina je velmi dobře schůdná. Ovšem zrada je v počasí. Abychom něco viděli z vyhlídky, dnešní dopoledne na výhledy rozhodně není dobré.
V roce 2012 pan Michal Kupsa na internetu do těchto míst doporučoval výlet a psal: “Z vyhlídky uvidíte krásný meandr Vltavy, před sebou budete mít na protějším břehu obec Třebenice. Vlevo pak uvidíte část hráze Slapské přehrady. Naopak na pravém okraji Třebenic můžete u lesa spatřit legendární trampský hostinec U Taterů. Dole pod vámi pak, také na protějším břehu, zahlédnete část neméně slavné trampské osady Svatojánské proudy.“
Možná, že kdybychom vydrželi ještě chvíli, než se ta mlha rozpustí úplně, tak by to bývalo klaplo. A vše avizované by se nám představilo v celé své kráse. Jenže skoro tři hodiny čekáte a pořád doufáte, že už se konečně ta mlha rozpustí….A ono pořád nic!
Když se začalo „vyjasňovat“, bylo chvilku po obědě. Nad vyhlídkou Bednář se ukázaly první paprsky podzimního sluníčka po jedenácté dopolední.
Z toho plyne jediné. Pro pohodový výlet autem musíme dojet do Teletína brzy dopoledne, potom naplánovat procházku cestou necestou, s cílem na Bednáři v brzkém odpoledni. Za celý výlet potkáváme minimum lidí a míjíme se obloukem. Jen pozdrav a hlavně zdraví.
Schůdnější alternativa, než výlet autem není. PID totiž dosud nezaregistrovala několikaletý zájem o zmíněné turistické cíle v této oblasti, zejména o víkendu. A asi je to dobře.
Přidat komentář