• Menu
  • Menu

Vysočina – okolo Police

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Vysočina » Vysočina – okolo Police

Bahno kam se podíváš

Náš podzimní víkend na Vysočině začal v pátek nevlídným a deštivým počasím. Ubytovaní jsme byli v malinké osadě Police – Housenec.  Zatopili jsme pod kotlem v sudu a zapnuli saunu. Na sobotu  hlásí polojasné počasí, tak doufáme, že to tak bude. Ochladilo se, ale neprší a tak po dobré snídani vyrážíme po zelené.

Kolem Police Vysočina

Kousek nad námi se stáčíme doleva k rybníku a pak míříme na kopec. Kolem louky, pole a krásné výhledy.  Pokračujeme podél starých mlýnů a potoka. Před námi se objevuji Suché skály, výrazný skalní výchoz, granulitu s rozsáhlými suťemi nad hlubokým údolím při soutoku Želetavky a Blatnice. Suché skály jsou Chráněnou přírodní památkou. Je zde přirozená vegetace reliktních borů, sutí a skal. Ze vzácných rostlin je to především hvozdík moravský, oměj vlčí, sněženka podsněžník, kručina chlupatá a další. Hnízdí  zde vzácný a chráněný výr velký.

Suché skály

Průměrná nadmořská výška činí 450 m n.m. K obci patří původně dva mlýny –  Rajmon na řece Bíhance a Kláskův mlýn na řece Želetavce.

V údolí začíná být pěkné bahýnko a tak se ubezpečujeme, že za chvíli půjdeme po suchu. Opak je pravdou rozježděná lesní cesta. Jak příznačné, že se brodíme bahnem právě v místě, kde  stoupáme na Suchou skálu v nadmořské výšce 466 metrů,  kde je rozcestí. Odtud  jdeme stále po zelené směrem na Polici. Výhledy jsou krásné.

Kolem Police Vysočina

Míjíme krásnou oboru plnou vzrostlých borovic. Je oplocená, borovice se využívají na  získávání semen.

Stejně jako my je šťastný Doctor, bahno i nedovolené koupání v potoce, co více si přát?

Kolem Police Vysočina

Poslední úsek jdeme po silnici, přecházíme most nad Želetavkou a jsme v Polici. Těšíme se na nějaký skvělý pozdní oběd v zámecké restauraci. Je zavřeno, podle místních možná dobře. Uvaříme si skvělou polévku a lečo s fazolemi a zatápíme pod sudem a těšíme se do sauny. Doctor šel do sprchy rovnou.

Krásných 13 km jsme zvládli a výlet byl skvělý!

 

 

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *