Ohraná písnička tohoto léta, vedro. Od Silničního rybníku v Lipníku, kde se dalo vykoupat, přijíždím do Jaroměřic nad Rokytnou. Nikdy jsem neslyšela takové jméno města, o to více jsem překvapená, když na náměstíčku stojí neskutečný zámek. Nemám ani v úmyslu jít na prohlídku zámku, není to mé hobby. Přesto mi to nedá a jdu se aspoň podívat. Procházím vyprahlou zahradou, která i tak je překrásná. Obdivuji barevné záhony i velkolepý zámek. Je poslední prohlídka a vedro je pekelné. Zaujalo mě, že na plakátku je napsáno, že na zámku probíhá výstava rostlin. Milá paní pokladní mi prozrazuje, že prohlídka trvá necelou hodinu, že zámek i květiny stojí za to a že s focením nemají žádný problém a tak jdu.
Zámek a zahrady
Zámek a jeho zahrady, interiéry, květiny předčily mé očekávání. K tomu vše poslední pecka na závěr prohlídky a to neskutečně krásné lázně, v přízemí zámku byly zřízeny římské lázně a salla terrena.
Výstava Pocta květinám a vodě
Týden trvající výstava ukázala návštěvníkům více než tisíc instalovaných rostlých květin. Jejím hlavním tvůrcem byl známý brněnský florista Slávek Rabušic. Ve spolupráci s místním zahradníkem Vladislavem Vejtasou a pěti pracovníky jaroměřického zámku instaloval působivá aranžmá s variacemi na obraz Sandra Botticelliho Zrození Venuše v tanečním sále, výzdobu umyvadla v salonu či vodní lázeň v ložnici. Velkolepou ukázkou floristického umění byla určitě fontána v Sále předků, na jejíž instalaci bylo zapotřebí šesti hodin náročné práce. Pivoňky, chryzantémy, ostrožky, kopretiny, ale především růže, to vše se dalo na výstavě vidět. Nádhera!
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. pol. 18. stol. u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny.
Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil jaroměřické panství, Questenberků v letech 1700 – 1737. Projekt přestavby vypracoval známý rakouský architekt J. Prandtauer.
Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzské typu. Na druhé straně říčky Rokytné, na jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu.
Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života, který zde organizoval Jan Adam Questenberk (1678 – 1752). Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu. Kapelníkem zámecké kapely byl také známý český hudební skladatel František Václav Míča, který je autorem vůbec první české opery O založení města Jaroměřic.
Zámecká instalace je stylovou rekonstrukcí barokního sídla i interiéru 19. století. Jednotlivé místnosti jsou zařízeny podle jejich bývalých funkcí a navráceny účelům, ke kterým dříve sloužily. Jsou v ní také zastoupeny dobové hudební nástroje a další mobilie související s hudebním životem na zámku, jako připomínka slavné hudební minulosti. V blízkosti barokního zámku Jaroměřice nad Rokytnou lze navštívit farní kostel sv. Markéty, postavený spolu se zámkem v duchu vrcholného baroka.
Další informace o zámku, otevírací dobu, okruhy i vstupné najdete: zde
Jaroměřice nad Rokytnou)
Město se nachází při ústí Štěpánovického potoka, je vzdáleno cca 13 km od Třebíče. Podle pověsti založil město kníže Jaromír v r. 1131.
Přidat komentář