• Menu
  • Menu

Ze Lhotky do Kokořína

Máchův kraj – Kokořínsko

Přímo na sever od metropole České republiky se mezi Mělníkem, Českou Lípou a Doksy nachází CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. V její jižní části je nejnavštěvovanější oblastí Kokořínský důl. Pokud se tam vydáme bez auta, musíme ujít kus pěšky, což dává naději, že se snad vyhneme davům turistů.

Kokořínský rychlík

Skály u Lhotky a Štampachu

Z Prahy odjíždí každý víkend a svátek Kokořínský rychlík, speciální vlak společnosti KŽC. Tento spoj nás vysadí na nádraží Lhotka u Mělníka a odtud vyrážíme pěšky po červené turistické značce. Vstupujeme do kraje pískovcových skal, kaňonů, skalních převisů, jeskyní a probouzejícího se lesa. Z železniční stanice Lhotka u Mělníka se podél říčky Pšovka po několika stech metrů ocitáme u rybníka Lhotka a zároveň ve skalní oblasti Skály u Lhotky a Štampachu. Celoročně tady můžeme vyzkoušet svůj um a zkušenost s lezením po skalách. Cvrček, Rejžáček, Vrátnice nebo Mefistofeles, to jsou některé názvy zdejších pískovcových věží, kde lze, s ohledem na ochranu okolní přírody, prověřit svojí fyzickou kondici.

Skály u Lhotky a Štampachu

Kokořínské skalní byty

Nedílnou součástí a zároveň zajímavostí Kokořínska jsou skalní byty. Obyvatelé pískovcových oblastí si zřizovali ve skalách kolem svých domů nejprve sklepy a chlévy, ale postupně se objevil nový fenomén, v podobě budování specifického druhu lidové architektury – skalních obydlí. Do pískovce vytesané jeskyně a často i celé místnosti poskytovaly útočiště těm nejchudším lidem ještě ve dvacátém století. Poslední obyvatelka skalního bytu přímo ve Lhotce u Mělníka ve skalním domě žila od svého narození v roce 1900 až do roku 1982, kdy kvůli pokročilému věku musela byt opustit, načež rok poté zemřela v domově důchodců. Dnes je objekt Skalní obydlí č.p.1 ve správě Regionálního muzea Mělník. Zatím je zavřeno, ale snad už se brzy dočkáme možnosti návštěvy.

Bývalý Štampachův mlýn

My, vedeni Máchovou cestou (stále červenou značkou) pokračujeme dále a přicházíme na rozcestí Štampach u bezejmenné vodní plochy, kde se nachází ukázka jednoho z tohoto druhu bydlení. Byl součástí bývalého Štampachova mlýna. Už za chvíli nás čeká další. Příjemnou lesní pěšinou a zčásti i po silnici přicházíme k rybníku Harasov. Parkoviště je sice plné aut, ale lidí na stezce velmi pomálu.

Harasov

Kolem skalního obydlí, které najdeme přímo u břehu rybníka, vystoupáme vysoko nad hladinu a naskytne se nám výhled na bývalý vyhlášený hotel a nejbližší okolí. Do hotelu Harasov se dříve jezdila rekreovat prvorepubliková pražská smetánka. Přesto, že byl zapsán jako kulturní památka, po dobu komunistické éry byl neveřejný a sloužil jako rekreační středisko. Jak tento způsob vlastnictví dopadá je vidět i z impozantního výhledu nad rybníkem. Údajně od roku 2015 probíhá rekonstrukce….

Harasov

Od vyhlídky nás cesta vede těsně podél břehu dál, až ke skoro tajemným mokřadům říčky Pšovky. Místy to tady vypadá, jako, kdyby tady nikdy nezasáhla lidská ruka. Užíváme si pohledů na snad nedotčené kousky přírodních zátiší a jarního probouzení lesa.

Teď ještě překročit silnici, zdolat několik set metrů a za okamžik nás čeká občerstvení U Grobiána. Výdejní okénko funguje a už se doufejme v nejbližší době otevře i normálně.

Do Kokořína

Čeká nás však ještě velké finále. Abychom se dostali na víkendový spoj PID, který nás přes Mělník dopraví zpátky do Prahy, musíme vystoupat z Kokořínského dolu do obce Kokořín. Celou cestou jdeme  víceméně po rovině, jenže závěr dá trochu zabrat. Po pískovcových schodech, v obětí skal a později i místních obyvatel a chatařů, zdoláme asi sto výškových metrů stoupání na posledním kilometru.

Zámek Kokořín

Obci Kokořín vévodí barokní zámek. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou barokní budovu, ze které vystupuje krátké západní křídlo s koutovými věžemi, nad nimiž se vypíná malá vížka s cibulovou bání a ochozem. Dnes je v soukromém vlastnictví. Za éry socialismu byl zámek v majetku JZD. Dnes byla otevřena brána, tak bylo možné nahlédnout do dvora usedlosti.

Z Kokořína se zpátky do Prahy dostaneme autobusem s přestupem v Mělníku na autobusovém nádraží. Na celé trase platí tarif PID.

Martin Pišín
Martin Pišín

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *