Barokní kostel sv. Gotharda a kostnice
Jméno obce souvisí s vyžehnutím lesa původními osadníky, aby se tak získala půda pro založení vsi. Na ostrůvku při sz. břehu Žehuňského rybníka, stával v 10. a 11 stol. Blatný hrádek, od 14 stol. Tvrz s dochovanými základy zděné stavby. Žehuňský rybník byl vybudovaný jako královský rybník za vlády Vladislava Jagellonského na řece Cidlině v letech 1493-97.
Barokní kostel sv. Gotharda s kostnicí
Upravený barokní kostel sv. Gotharda z let 1753-62 stojí na místě staršího gotického kostela /jeho založení v roce 1137 dokládá latinský zápisv Hradišťsko-Opatovickém letopise: „ Eodem anno dedicata est ecclesia in Segun“, zchátralý kostel byl vroce 1748 zbourán/. Kostelsv. Gotharda patří do uměleckého okruhu východočeského(hradeckého) pozdního baroka. Celý areál: kostel sv Gotharda, kostnice, ohradní zeď hřbitova, pilířová brána s litinovými vratya sochami sv. Floriána, sv. Donáta a sv. Linharta, jsou zapsány jako kulturní památka ČR. V kostele jsou další kulturní památky: hlavní oltář s obrazem sv. Gotharda od známého jezuitského malíře Viktorina Ignáce Raaba, oba vedlejší oltáře, kazatelna a raně barokní zvon Gothard z roku 1658.
Kostnice
Barokní kostnice z let 1765-1766 sloužila zároveň jako márnice. Je písemně doloženým dílem stavitele Františka Krammera. Kostnici nechal stavět z odkazu faráře Augusta Charváta. Projekt na obnovu zchátralé památky byl zahájen r. 2010 a v roce 2012, kdy obec slavila 875. výročí, byla kostnice částečně revitalizovaná, slavnostně otevřena.
Stěny z lidských kostí jsou vysoké 2,5 metru a 60 cm silné zpevnili provizorně aktivisté pro záchranu kostnice dřevěnou konstrukcí, ale jednotlivé kosti zřejmě nejsou k sobě navzájem nijak přichyceny. Jsou naskládány v několika vrstvách, lebky se střídají s kostmi z končetin a na některých místech jsou zbytky kostí uspořádány do tvaru ondřejského kříže. V jihozápadním nároží je vyrovnána z lidských ostatků hranice do výše 1,5 metru a na stropním trámu je zavěšena stylizovaná girlanda z pánevních a hrudních kostí ve středu s lebkou. Kosti pochází ze zrušených hrobů z původního hřbitova. Při jižní stěně se dochovala barokní dřevěná procesní rakev, t.č. přenesená do tzv. zimní kaple kostela sv. Gotharda.
/část textu cestyapamatky.cz, Ludmila Tvrdíková/.
Škola
Počátek školy nelze přesně určit. Nejstarší zápis je z roku 1620. Škola z 2. poloviny 19. století byla novorenesančně přestavěna a rozšířena v letech 1908-1909. Škola (bez novodobé přístavby) je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
Mlýn – šest generací rodiny Václavíkových
Původní středověký mlýn byl do dnešní podoby přestavěn roku 1857 mlynářem Aloisem Václavíkem. Do roku 1950, než byl mlýn s 33 ha vyvlastněn, hospodařilo na gruntu šest generací rodiny Václavíkových. Roku 1929 nechal Alois Václavík mladší přestravět mlýnské zařízení. Dosavadní voédní pohon ny kola byl přeměněn na pohon turbínový. Zmodernizovalo se i vnitřní vybavení mlýna.
Secesní vila
Vila stojí na hrázi mlýnského náhonu, vlastní ji poslední vnuk žehuňského mlynáře Zděňka Václavíka. Vila byla postavena v roce 1910 z iniciativy Aoise Václavíka ( 1847-1929). Jeho dílem byla i kaštanová alej na hrázi Žehuňského rybníka. /byla vykácena při rekonstrukci hráze 1951).
Socha sv. Jana Nepomuckého
Na seznam kulturních památek je zapsána i socha sv. Jana Nepomuckého. Původní socha z roku 1796 byla v roce 1832 nahrazena novou od Františka Richtery z Hořic.
Přidat komentář