Antigua – koloniální město UNESCO
Spalo se dobře, ale bylo trochu chladno. Byla tu jen jedna deka navíc a tu jsem dala Jance, ta je větší zmrzlík. Jana ještě spí a já lezu na střechu jaký máme výhled. Jsou tu vidět sopky.
Je to opravdu pěkný hotel a téměř nikdo tu není. Jana ještě stále chrupe a já se chtěla potěšit se sochou, co jsem si koupila v Panajachelu. Málem mě kleplo. Ta bestie v kamenném krámě mi zabalila sice tu správnou sochu, ale rozbitou. Hlava je přilepená a jedna noha chybí. Pěkně jsem naletěla. Mám opravdu vztek a myslím, že i nahlas nadávám.
Antigua
Antigua je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Patří mezi nejvýraznější a nejlépe zrestaurované koloniální město v Latinské Americe. Španělský koloniální styl prostupuje každou částí města. Domy, kostely, náměstí, parky i zříceniny. Antigua leží v údolí 1660 metrů nad mořem. Všude jsou vidět velkolepé sopky Agua 3 765 m vysoká. Kousek dál jsou další dvě sopky Acatenango a vždy kouřící, někdy vybuchující Fuego.
Antigua byla jednou ze tří nejdůležitějších míst španělské kolonie v Americe. Více než 30 řeholních řádů tzv. Antigua domů, úchvatných klášterů a chrámů. Umístění je majestátní, město uhnízděné mezi tři dramatické sopky: Agua, Fuego a Acatenango. Antigua Guatemala, která byla založena v roce 1543, byla sídlem španělské koloniální vlády pro království Guatemaly, který zahrnoval Chiapas (jižní Mexiko), Guatemala, Belize, El Salvador, Honduras, Nikaragua a Kostarika. Město nyní známé jako Antigua Guatemala, nebo La Antigua, bylo opakovaně poškozeno zemětřesením. V roce 1773, kdy zemětřesení Santa Marta způsobila takové obrovské zničení, že se lidé raději odstěhovali do hlavního města Guatemala City. Údajně to byl trest za hýření bohatých vrstev a zejména katolické církve. Dnes několik těchto nejkrásnějších zřícenin koloniálních budov stále tvoří romantiku města.
Jdeme se projít na snídani. Prohlédly jsme si náměstí Plaza Mayor. Jsou tu nějaké přípravy před Velikonocemi, začínají vyvěšovat fialové látky, smysl mi uniká.
Později jsme se ptaly a pochopily jsme , že snad tam kde jsou ty látky, povede velké procesí.
Hlavní náměstí (Parque Central). Uprostřed parku stojí „kašna s prsama“ – Fontána mořských víl (Fuente de los Sirenas) z roku 1739. Prsatá fontána se mi obzvláště líbila.
Jdeme se podívat na konvent Santa Clara, chtějí ale všude moc za vstupné. Jdeme zpět na náměstí do katedrály (Catedral de Santiago), která byla ponechána v ruinách. Její stavba byla zahájena v roce 1545. V roce 1668 poprvé spadla střecha. V letech 1669-80 byla postavena nová katedrála, která pak byla definitivně zničena při zemětřesení v roce 1773.
San Francisco
je jedním z nejstarších chrámů ve městě. Založen byl v roce 1579 a uvnitř se nachází významná hrobka Diaze a Hermana Pedra, což je jediný svatý z Latinské Ameriky. Tady jsme si koupily svíčky a zapálily je pro Hermana Pedra. Uvnitř se nesmělo fotit, ale stěny byly plné fotografií a děkovných dopisů od všech, kterým údajně pomohl.
Svatý bratr Pedro (1626-1667) se narodil ve Španělsku, na Kanárských ostrovech, ale brzy zamířil do města Antigua, kde působil jako mnich. Zakládal školy, nemocnice a přístřešky pro strádající. Ačkoli zemřel mladý, silně zapůsobil na ty, které po sobě zanechal. Za kostelem San Francisco je klášter, ze kterého jsou dnes již ruiny.
Hotel Casa Domingo
Hledaly jsme kostel Santo Domingo, ale místo toho jsme našly hotel stejného názvu. Neuvěřitelné, to si někdo umí užívat. Hotel Casa Santo Domingo je považován za nejlepší hotel ve Střední Americe. Pokoje jsou moderní, bazén je perfektní, papoušci v nádvoří jsou roztomilí, a restaurace je světová.
Pedro de Betancourt čili Svatý Pedro zde založil nemocnici pro chudé a vykonal spoustu zázraků, jež jsou znázorněny na jeho hrobce. Papež Jan Pavel II. ho kanonizoval v roce 2003. Byla jsem v kostele a hned vedle je nemocnice pro chudé. Samozřejmě že jsem nefotila, ale byl to pro mě opravdu silný zážitek. Budova dnes slouží jako společenské centrum pro chudé, přístřešek pro staré lidi, léčba podvyživené děti, zdravotně postižené a nevidomé nebo mentálně nemocné lidi. V současné době je nemocnice spravována františkánskými mnichy.
Jdeme dál, co se mi opravdu moc líbilo byla La Union Tank . Tehdy ne všechny domy měly zavedenou vodu a tím pádem nebylo kde prát, mýt nádobí a podobně. Nicméně, tady byl veřejný zdroj vody a určitě si taky všichni i pěkně popovídaly.
Vyfotila jsem si opravdu už jen zříceniny kostela El Carmen, založeného na počest Panny Marie El Carmen. Potřebná povolení byla vydána v roce 1638. Původní chrám neměl drobné detaily, ale druhá budova, postavená po zemětřesení v roce 1717 již ano. Stavba byla dokončena v roce 1728, ale podlehla roku 1773 zemětřesení. Štukové fasády, ale přežily dodnes.
Arco de Santa Catalina
Pravděpodobně nejslavnější stavbou ve městě je Arco de Santa Catalina. Nachází se na hlavní ulici u Parque Central směrem ke kostelu Nuestra Señora de la Merced.
Toto podloubí je jedním z mála staveb ve městě, která přežila velké zemětřesení roku 1773. Oblouk byl postaven v roce 1694 jako součást sousedního kláštera. Bylo to jediné a nejlepší řešení jak dostat jeptišky přejít ulici, aniž by byly viděny. Oblouk má stejně jasně žlutou barvu jako řada dalších staveb ve městě. Má ve středu na věži hodiny a skvělý výhled na všechny strany.
Přidat komentář