Semuc Champey
Celou noc lilo, ale ráno se to zdálo celkem v pohodě. Dali jsme si snídani na hotelu a v 9:30 hod. nasedli na lodičku, která nás měla dovézt do Rio Dulce (110Q/osoba). Po nezbytném tankování (vždycky všichni tankovali teprve, až když byli nastoupení pasažéři a vyráželo se na cestu) jsme se vydali na 1,5 hodiny dlouhou cestu. Během chvilky začalo pršet, takže jsme uvítali, když nám posádka rozdala igelitové plachty, abychom se aspoň trochu zakryli. I tak byla projížďka fajn, viděli jsme spoustu leknínů a ptáků. V přístavišti Rio Dulce jsme si zajistili lístky na turistický shuttle do Lanquinu, ale měli jsme ještě hodně času (shuttle odjížděl až ve 14 hod.), takže jsme opět sedli na malou loďku (200Q/loďka) a nechali se provést po jezeře Izabal. Průvodce nám občas někde zastavil, například nám ukázal krokodýla a želvy, ale ne ve volné přírodě, nýbrž ve výběhu. Větší zastávku jsme měli u místního hrádku (20Q/osoba) a pak v restauraci, kde jsme si dali oběd.
Při obědě jsem si psala s hotelem, kam jsme ten večer měli namířeno, a zjistila jsem, že oni nám již také rezervovali a zaplatili cestu shuttlem, tj. měli jsme dvoje lístky. Kupodivu šly ty moje úplně v pohodě vrátit a nic navíc jsme tak neplatili. Odjezd našeho shuttlu byl od Sundog café a měli jsme nakonec hodinu zpoždění (116 USD/4 osoby). Jelo nás 8, což bylo fajn, protože jsme měli celkem dost prostoru. Cesta však byla docela šílená, terén jen těžko sjízdný a hlavně zde bylo hodně zatáček, takže se mi udělalo špatně a musela jsem si přesednout dopředu k řidiči, abych to zvládla.
V Lanquinuuž na nás ve 20 hod. čekalo auto, které nás za dalších 30 minut dopravilo do Utopia Eco hotelu – krásného hotelu uprostřed přírody. Ubytovali jsme se v Riverside chatičkách, ale dalo se spát i v hamakách pod krovem domu (425Q/pokoj/noc). Na pokoji jsme sice my i kluci našli švába, ale jinak to bylo moc hezké bydlení, se sprchou venku. Wi-fi bylo v koutku nad hotelem. Většinu personálu tvořili dobrovolníci z řad cizinců, což se dalo dost poznat.
Semuc Champey
Celou noc opět lilo, ale nad ránem naštěstí přestalo. Po snídani jsme vyrazili v 10 hodin na výlet do Semuc Champey(185Q/osoba). Jeli jsme dvěma auty cca 20 minut k řece po totálně rozblácené silnici. Nám se podařilo dostat do kabiny, ale někteří jeli na korbě. Někteří odvážní si skočili do řeky z houpačky a pak jsme se již všichni (krom Miloše) vydali do jeskyně. Měli jsme každý jednu velkou svíčku a museli jsme občas plavat, vyšplhat po nějakém žebříku nebo skočit. Každopádně to stálo za to.
Tubing
Na chvíli jsme se zastavili u vodopádu a pak si dali oběd. Ten, co jsme dostali z hotelu, se skoro nedal jíst, takže jsme využili místní „polní“ kuchyni a jejich barbeque. Po obědě jsme šli na vyhlídku nad jezírka, která připomínala Plitvice. Cesta nahoru nám zabrala 30 minut a stála za to. I cesta dolů byla náročná, protože to hrozně klouzalo. Po vykoupání se v jezírkách jsme v 16 hodin dorazili k řece, kam nám přivezli pneumatiky a čekala nás hodinová jízda (tubing) po řece (55Q/osoba). Byla to sranda, pluly s námi i dvě doprovodné pneumatiky, na kterých byli kluci, co nás zásobovali pivem a dalším pitím. Po cestě byla trochu zima, občas nám spadlo pár kapek na hlavu, ale moc se nám to líbilo. Trochu jsem se bála projíždět peřejemi, takže jsem se vždycky chytila pneumatiky průvodce a v pohodě jsme všechno sjeli.
Na hotel jsme dorazili kolem 17:30 hod. Už tam na nás čekal Miloš, který se sjíždění nezúčastnil a na hotel se vrátil autem. Pak jsme si dali společnou večeři a šli do hajan.
Po snídani nás auto odvezlo v 7 hodin do Lanquinu, kde jsme čekali do 9 hod. na turistický autobus, který směřoval do Antiguy (170Q/osoba). My jsme se domluvili s řidičem, že nás vyloží už v Guatemala City. Po cestě jsme párkrát zastavili na čůrání a sváču, takže do Guatemala City jsme dorazili v 16:30 hod. Objednali jsme si uber (30Q/auto) a ten nás hodil do Tequila Sunrise B&B, kde jsme spali už na začátku naší cesty. Řidič autobusu nás varoval, že je to nebezpečná oblast, kde vystupujeme, že je tam hodně zlodějů, tak ať si dáváme bacha.
Tikka Masala
Po ubytování jsme uberem (30Q/auto) dojeli na poslední večeři do krásné nové čtvrti. Vybrali jsme si restauraci Tikka Masala a dali si vynikající indické jídlo – sdíleli jsme vše dohromady a udělali si i sranda fotku v turbanech.
Miloš s Martinem šli dopoledne nakupovat suvenýry, takže jsme si Lubošem zašli sami na snídani do kavárny, kde jsme byli už před 14 dny. Pak jsme za slušný kurz vyměnili zpátky peníze, které nám zbyly.
Na 11:30 hod. jsme objednali uber (30Q/auto) a odjeli na letiště. My jsme s United odlétali v 13:30 hod. (kluci ve 13:40 hod.). V Houstomu jsme přistáli v 16:30 hod., dali si na letišti sushi a pokračovali v 19 hod. do Frankfurtu. Zajímavé bylo, že tady jsme si batohy vyzvedávat a znovu odbavovat nemuseli – prý to takto funguje jen v Houstonu.
Ve Frankfurtu jsme byli 11:30 hod. a za dalších 50 minut už nám to letělo do Prahy, kam jsme dorazili na čas. Pak už nás čekalo jen vyzvednutí auta a cesta do Krkonoš.
Přidat komentář