Malý Bagan
Dojdeme až k jednomu z chrámu starého Mrauk-U. Jsme docela utahaní, slunce pálí celkem dost , a tak se vracíme na hotel pro mapu. Rádi bychom na nějaké pěkné místo, až bude zapadat slunce. To nejlepší místo si necháme poradit od muže na ulici. Domlouváme s taxikářem, že nás tam za 3 USD odveze. Syčák taxikář , je to jenom asi 500 metrů a jsme na místě! Ovšem scenérie, které nám připraví usínající paprsky, stojí opravdu za to.! Úžasné světlo a děj jak z historického filmu.
Po prašné cestě pospíchá mnich s taškou, na voze taženém koňmi přijíždějí lidé, přicházejí ženy s dětmi a stříbrnými nádobami ,některé pak v trávě skloněné nad džbery a lavory, v přístřešku mezi pagodami sedí mnich a kolem něho bláznivě poskakují v divokém tanci holky i kluci. Malí chlapci, s hábity mnichů na sobě, pouštějí draky. V záři slunce vypadají jako sošné loutky tahající za provazy.
Staré město Mrau-U se halí do kouřové clony. Barmánci zapalují ohníčky, připravují večeři a někteří doma, někteří venku, musí přečkat další chladnou noc. Nic netrvá věčně a smutní, že scenérie končí, zdravíme slunce, které právě odchází.
Zpět jdeme pěšky. Zastavujeme v restauraci s romantickým názvem Orchid , je zde útulno a plno. Příjemný personál a výborné jídlo. Je už tma, když vyrážíme směrem k hotelu. Barmská temnota nám připraví noční dobrodružství v podobě pobíhajících zvířátek pod nohama ( já si myslím, že to teda jsou krysy!), někde si říkám, že nás určitě někdo bací po palici a pes po nás neštěkne. I když zrovna tady by rčení mohlo znít, že jich naopak štěkne spousty.
Jsme u budovy, kde je nápis, že zde funguje internet. Sedí tu dva Barmánci a zdá se , že mají, na rozdíl od nás, štěstí. S námi Evropa mluvit nechce. Navíc mě žerou komáři a já nemám chuť jim dávat zrovna svoji krev. Vzdáváme to.
Dávám si sprchu a jenom doufám, že voda, která teče z kohoutku, není z té stoky, co jsme dneska viděli. Do zásuvky dáváme komárolapač, rozdělávám si svůj spacáček a strašně se těším do postele!
Přidat komentář