Vydat se do jednoho z nejnavštěvovanějších poutních míst, do Babiččina údolí, je v době pandemie a nouzového stavu Covid 19, sázkou do loterie. Krásné slunečné počasí je pak zárukou, že stejný nápad budou mít i ostatní. Přesto risk stál za to, je všední den a tak vyrážíme. Máme štěstí, davy turistů z víkendu se nekonají, a tak procházka tímto romantickým místem, kolem potoka lemovaného vrbami s rouškou na obličeji, se vydařila.
Babiččino údolí
Malebné údolí řeky Úpy mezi Havlovicemi a Českou Skalicí, v němž se odehrává děj románu Boženy Němcové Babička. Národní kulturní památka, dnes významný výletní cíl s řadou turisticky atraktivních objektů. Současný název se používá od přelomu 19. a 20. Století.
Pod Viktorčiným splavem mezi řekou a mlýnským náhonem stojí Staré bělidlo čp. 7, roubená stavba na kamenné podezdívce se šindelovou střechou z r. 1797, vystavená mlynářem Antonínem Ludrem /Rudrem/, jejíž interiér s „ babiččinou světničkou“ byl upraven tak, aby odpovídal líčení B. Němcové. Ve 40. letech 19. století byla vedle bělidla vystavěna patrová kamenná budova panské prádelny. Dále po proudu je sousoší babičky s vnoučaty, pátrajícími na obloze po „ svých“ hvězdičkách, od sochaře Gutfreunda z r. 1922.
O kus dál Panský mlýn, významná technická památka i památka lidové architektury, který ze staršího objektu přestavěl po r. 1773 rovněž A. Ludr /Ruder/. Je to patrová budova se zachovalou mlýnicí a původním vybavením. Vedle mlýnice bývala pekárna a dvě komory, nahoře pak dvě obytné místnosti – byt mlynáře a šalanda, v níž se scházeli mleči. Při rekonstrukci v roce 1950, která mlýnu vrátila původní vzhled, bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo a obytné místnosti vybaveny dobovým nábytkem.
Areál mlýnu dopluje empírový objekt mandlu z počátku 19. stoletíˇ. Bývalá Panská hospoda u silnice při okraji údolí byla postavena v 50. letech 19. století, v jeho blízkosti roste několik starých cizokrajných stromů. Babiččiným údolím z České Skalice až k Rýzmburskému altánu prochází naučná stezka, dlouhá 7,5 km , s 25. přírodovědnými, literárními a historickými zastaveními.
Nejcennější část údolí mezi Červenou Horou a českou Skalicí je již od r. 1952 chráněným územím, nyní národní přírodní památkou o rozloze cca 333 ha.
Foto: Pepa Brzák
Část textu: Velká turistická encyklopedie / Královehradecký kraj: Petr David, Vladimír Soukup
Přidat komentář