Bagan patří mezi nejdůležitější a také nejkrásnější archeologické destinace / spolu s Angkor Wattem a Borobudurem/, které jsme kdy navštívili. Tato oblast leží asi 150 km.od Yangonu /Rangoon/ v Myanmaru / Barma/. Jedinnými cestami z hlavního města je řeka Irravadí nebo letecky. Silniční síť téměř neexistuje a cesta by trvala možná 3 dny. My letěli místními aerolinkami, takže jsme ušetřili čas a byli v Baganu asi za hodinku.
Na letišti nás čekal řidič s autem a ihned jsme vyrazili na okružní prohlídku Baganu.
Bagan je rozsáhlá asi 42 km.čtverečných velká oblast jihozápadně od města Mandalay. Původně zde stálo asi 4000 chrámů, pagod, knihoven, buddhistických škol atp. Dodnes se jich dochovalo 2200. Mnohé byly zničeny zemětřeseními nebo prostě působil zub času.
Slavná éra Baganu začala přibližně v polovině 11.století, kdy na trůn usedl král Anawratha. Původní osídlení oblasti se datuje na 6.století n.l. . Král Anawratha do Baganu v roce 1044 nechal přemístit 32 posvátných knih tripitaky a prohlásil Bagan hlavním královským městem. Za jeho vlády se Bagan stal centrem théravádského buddhismu a tím pádem také významným poutním místem buddhistů z celé jihovýchodní Asie. Během dalších 250 let se v Baganu vystřídalo 11 panovníků z nichž každý nechal vystavět několik monumentálních pagod a stúp. Ostatní byly vystavěny bohatými obchodníky, či prostě jednotlivými vesnicemi či městy, které tak vzdávali úctu Buddhovi. Sláva a rozkvět Baganu trval až do konce 13.století a poté nastal úpadek a odliv obyvatelstva do jiných částí Barmy. Snad to způsobilo sucho, války s Mongoly či jiné katastrofy, o tom se historikové dohadují dodnes. Oblast Baganu tak byla téměř zcela opuštěna. Návrat obyvatelstva pozvolna nastal až s příchodem Britů.
V roce 1976 byla oblast Baganu zasažena mohutným zemětřesením, které poničilo mnoho významných staveb. S pomocí UNESCO se rozběhla záchrana poškozeným staveb a trvala až do roku 1996, kdy došlo mezi vládnoucí vojenskou juntou a mezinárodní organizací k rozepři a UNESCO zemi opustila. A tak se stará stát, což není zrovna v případě Myanmaru /Barmy/ideální stav. Dokládají to i necitlivé a neodborné zásahy /použití betonu atp./do rekonstrukcí památek.
Nejvýznamější stavbou Baganu je 26 metrů vysoká Schwezigon Pagoda ukrývající prý zub Buddhy, která se začala stavět za krále Anawratha. Nejvyšší stavbou Baganu je 61 metrů vysoká That Byin Nyu – BíláPagoda, která září do dáli. Mezi další významné chrámy oblasti které jsme navštívili patří vedle Zchwezigonu, také Ananda Phaya,Thatbinnyu,Pyitthagyi,Damayangyi,Gubyaukgyi – jeskynní chrám ze 13.století a další, jejichž jména neznám. Mezi jednotlivými objekty vedou prašné cesty lemované políčky místních obyvatel, takže oblast žije svým tradičním životem . Potkáváme jen pár turistů na kolech, což je nejlepší způsob poznávání Baganu. Na detailní prohlídku Baganu si však člověk musí vyčlenit alespoň týden, kdy stihne i pohled na Bagan z horkovzdušného balonu-což my jsme sice nestihli, ale na You Tube je několik amatérských videozáznamů, které doporučuji zhlédnout. Populární je také západ slunce nad Baganem, který máme možnost vidět z pátého podlaží pagody Shwe Hsan Daw spolu s několika turisty a zpívajícími japonskými poutníky. Opravdu nádherný zážitek , který se nám vryl do srdcí.
Bagan,stejně jako celou, dnes ještě panenskou Barmu doporučujeme navštívit všem cestovatelům.
Přidat komentář