Bolgheri
Toskánsko je kraj proslulý uměním, vínem, historií a působivou scenérií. Pěstování vína má v této okouzlující oblasti velmi dlouhou tradici. Staří Etruskové nazývali tento kraj „Enotria“ neboli „Země vína“. Národ Etrusků zde dovedl vinařství a révovou kulturu téměř k dokonalosti a na jejich práci s úspěchem navázali Římané. Od Etrusků se odvozuje i dnešní název oblasti Toscana z latinského slova Tusci neboli Etruskové. Ve středověku zůstali s vínem spjaty především šlechtické rodiny ve Florencii.
Skvělá kuchyň, skvělé víno, to je Bolgheri
Se synem jsme projeli Toskánsko před dvěma lety a ochutnali víno z proslavených vinařství. Tentokrát měl pro mě přichystané překvapení. Z Elby jsme trajektem odjeli do přístavního města Piombino a pokračovali směr Pisa na letiště. Vůbec jsem netušila, co má syn v plánu, než jsem zahlédla odbočku Bolgheri. Konečně bylo jasné, co pro nás vymyslel. Byl to oběd v téměř utajené vesničce Bolgheri, která je výjimečná svojí kuchyní, kde se dá nejen skvěle najíst, ale hlavně okoštovat kvalitní vína. Odbočení z hlavní trasy nezabralo moc času ani najetých kilometrů a krátký výlet rozhodně stál za to. Bez auta bychom se sem nedostali, protože nejbližší železniční stanice je Donoratico, odkud neexistuje další spojení autobusem.
Odrůdy vína Bolgheri
K obci jsme jeli pět kilometrů dlouhou cypřišovou alejí – Viale dei Cipressi, která půlí krajinu Maremma, bohatou na vinice a olivové háje. Stromy okolo silnice jsou vysoké až 16 metrů. Po cestě jsme míjeli řidiče v luxusních limuzínách a bylo jasné, že sem jedou na hostinu ve velkém stylu a nakoupit si bedny vín. Výběr je opravdu široký a třicet skvělých vinařů zde produkuje vína, která jsou proslulá po celém světě. Jsou to například červené Bolgheri Superiore, Bolgheri Rosso a Ornellaia a bílé Vermentino Bolgheri a Bolgheri Bianco.
Hrad Bolgheri
Alej nás nasměrovala až k přední části hradu Bolgheri, který je postaven z červených cihel. Sjeli jsme cestou jen pár metrů pod hrad a zaparkovali na parkovišti u zahrádky, kde se mi líbilo, jakým způsobem zavěšují rajčata. Vyšli jsme malý kopeček a prohlédli si starou kašnu s orlem a terakotovou sochu babičky (Nonna Lucia), básníka Giosue Carducciho, nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1906. Prošli jsme městskou branou s věží, která je hlavním vchodem do vesničky. Nad vstupem je velký rodinný erb starobylého šlechtického rodu Gherardesca, který vlastnil zámek Bolgheri od roku 1200.
Ke skvělému menu ochutnávka vína
Bolgheri je malebné místo, i když je to vlastně pouze jedna ulice s typickými domy z kamene a cihel, které jsou zdobené květinami. Míjeli jsme velké množství vinoték, prodejny s lokálními produkty, suvenýry a okouzlující stylové restaurace. Do jedné z nich jsme se usadili a já nevěřila svým očím. Místnost byla téměř obložena láhvemi a dřevěnými krabicemi s vínem. Objednali jsme si jako předkrm 2x tatarský biftek z dvou druhů masa a talíř místních sýrů a uzenin s různým druhem pečiva. Hlavní chod byly těstoviny s bažantím mletým masem, kaše a telecí líčka na víně. K tomu nesměla chybět ochutnávka vín, kdy cena za deci z levnější nabídky byla 10 euro. Není divu, když láhev super-toskánského vína stojí i stovky eur.
Super-toskánská vína
Jako „super-toskánská“ se označují vína z celého Toskánska, která ještě v nedávné minulosti nevyhovovala místním příliš omezujícím a nesmyslným předpisům. Přes svou často vysokou kvalitu musela být deklarována jako stolní a později zemská vína. Ve skutečnosti se jednalo o „nejdražší stolní vína na světě“ a prvním vínem tohoto typu byla Sassicaia. U tohoto vinaře jsme se na cestě zpět prostě museli na chvilku zastavit. V nádherném prostředí zelených zahrad jsme si prohlédli rozsáhlou rodinnou usedlost Tenuta San Guido, kde se právě legendární víno Sassicaia vyrábí. Bylo výsledkem snu, který se narodil z projektu markýze Maria Incisa della Rocchetta.
Na domovských stránkách se uvádí: Mario Incisa della Rocchetta chtěl již za svých studií ve 20. letech minulého století vytvořit toskánské víno, které by bylo na úrovni grand cru classé z Bordeaux. Se svojí manželkou Clarice založil usedlost Tenuta San Guido a v roce 1948 vysadil v katastru obce Castagnetto Carducci poblíž Bolgheri u Livorna vinohrad s odrůdou Cabernet Sauvignon. Koncem 60. let uvedl na trh první tzv. „super-toskánské” víno, které neslo donedávna označení Vino da Tavola (stolní víno) ačkoli s levným stolním vínem nemělo nic společného. Dostalo název Sassicaia, což v místním dialektu znamená „kamenitá zem“, podle štěrkovité půdy ve vinici, která je podobná půdnímu složení v Bordeaux. Jeho sen se vyplnil, když v roce 1968 byla Sassicaia vyhodnocena jako nejlepší víno odrůdy Cabernet Sauvignon na mezinárodní soutěži a vydobyla si tak pověst nejvěhlasnějšího italského vína vůbec. Distribuci zajišťovali jeho synovci Marchesi Piero a Lodovico Antinori z Florencie, kteří jej následovali a také začali produkovat „super-toskánská“ vína – Piero Tignanello a Solaiu a Lodovico Ornellaiu. Po odstranění anomálie z vinařského zákona bylo oblasti Bolgheri uděleno označení DOC. Od roku 1983 vede vinařství Tenuta San Guido Marchese Nicolo Incisa della Rocchetta.
Přidat komentář