CUENCA

Výbuch sopky v Baňos

Je 16 hodin a z Baňos do Cuenca je to 60 km. Dojely jsme a na zastávce nás taxikáři nechtěli vzít. Nakonec se povedlo. Ubytování v El Capitolio. Trochu blešárna, ale měly jsme i obýváček a stálo to málo. Zašly jsme na večeři do Moliendo kafe a šly spát.

Cuenca je třetím největším městem v Ekvádoru a troufám si tvrdit, že i nejhezčím.Mnoho krásných budov ze 16. a 17. století a pěkná okolní příroda. Přestože se jedná o relativně velké město, uchovalo si příjemnou a klidnou atmosféru. Městem protéká řeka Río Tomebamba a rozděluje ho na dvě poloviny. Ještě před příchodem španělských dobyvatelů patřilo území města indiánům kmene Caňari.

UNESCO, katedrály ve městě Cuenca

Jakmile Španělé ovládli cuenské údolí, nelenili a ještě v témže roce započali pod vedením konquistadora Gila Ramíreze Dávalose s výstavbou velkolepého sídla. Právě rokem 1557 je totiž datován začátek stavby nejstarší cuenské katedrály, dnes známé jako El Sagrario. Dominantou dnešního hlavního náměstí Parque Calderón je však novější chrám, z konce devatenáctého století. Nová katedrála je totiž nejen větší, ale vyniká i nezvykle barevnou výzdobou fasády.. Jejich okázalost a architektonická hodnota vedla k zápisu historického jádra města na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Výbuch sopky v Baňos !
29.5.2010. Syn mi ve 4 ráno psal sms, že vybuchla v Baňos sopka Tungurahua a jestli tam náhodou ještě nejsme. Město evakuovali a uzavřeli letiště v Limě a Quitu. Pohroma se nekonala, Baňos jsme opustily o den dříve.

Muzeum a katedrála s českými dlaždičkami

V 7 hodin jsme vstaly, šly na snídani, na koláčky do pekárny a podívat se k řece Río Tomebamba, kde jsme vylezly 5X 18 schodů. Jdeme se podívat po městě a na katedrálu, kde mají české dlaždičky a moc krásné dveře. Fotíme domy, lidí, prodavačky květin, ovoce. Je to opravdu nádherné město. Jdu na návštěvu muzea Pumapungo. Je tu veliká numismatická kolekce ekvádorské měny. Výstavky kultur amazonských indiánů s rituálním zmenšováním hlav nepřátel. Jedná se vlastně o skalpovanou kůži z hlavy nepřítele. Kůže se povaří a pak se nechá usušit na slunci. Vystavená zmenšená „hlava“ byla v minulosti do jisté symbolem síly a neohroženosti jejího majitele. Spatřit tzantzu v dnešní době je prakticky nemožné, neboť jejích výskyt dokonale vymítili misionáři.. Na zahradě jsou pozůstatky Incké stavby, opravdu jen pozůstatky. K vidění je zde samozřejmě kultura Inca a Canari. Vstupné je dost drahé a nesmí se fotit.

Jdeme na oběd do Mexické restaurace, moc příjemný majitel, velice slušný a sympatický. Vyzvedáme si bágly z hostelu a jedeme do Santiago de Guayaquil.