Srdce průmyslového dědictví – Emscherpark.
Málokdo vyrazí bezmála tisíc kilometrů daleko jen s cílem navštívit park. A když je v tom parku více rezavého železa, betonu, komínů a kolejnic než stromů, o to více by se taková cesta mohla zdát pošetilou. Zkusím vás přesvědčit o opaku. V jednom z nejhustších průmyslových uzlů, které kdy člověk vytvořil – tedy v německém Porůří, již kotle největších hutí povětšinou vyhasly a disciplinovaný německý národ se na rozdíl od naší prostopášné slovanské povahy neváhal zabývat otázkou, jak s tímto regionem naložit. V 80. letech vznikl projekt pro mezinárodní architektonickou výstavu s názvem Emscherpark. Název dostal dle v daleké minulosti jiskřivé řeky Emscher, jež se po vzestupu a pádu těžkého průmyslu proměnila v páchnoucí toxickou stoku, jež odváděla odpady z většiny průmyslových kolosů. Pokud vás dosavadní popis nepřesvědčil o návštěvě tohoto místa, čtěte, prosím, dále. Park je v tomto případě velmi široké pojmenování pro oblast, která prošla a stále prochází velkolepou přestavbou, pod kterou si nelze představovat jen sázení stromů, ale důmyslnou hospodářskou, ekologickou a kulturní revoluci místa. Rozloha oblasti mezi městy Duisburg a Dortmund, která prochází celkovou revitalizací je úctyhodných 800 km2 a jádro projektu tvoří 320 km2 velká oblast – Emscherpark. Zpracováno bylo více než 120 projektů a další stále vznikají. Porúří se tak proměnilo v největší evropské „krajinářské staveniště.“ Park takového rozsahu již vydá na delší výlet, nemyslíte? Atmosféra gigantických hutí, které mají dnes již romantickou zjitřenou atmosféru vyhaslých dobitých kolosů v kontrastu se svěží zelení, která si bere zpět své místo, je stěží popsatelná. Všechny jednotlivé parky, vyhlídková místa na haldách – kopcích vytěžené hlušiny, technické památky a další, jsou dokonale propojeny sítí cyklostezek, turistických tras a informačními systémy. Každý jednotlivý park má svoji osobitou náplň využití sahající od potápění v zatopeném plynojemu, přes horolezecké stěny, koncertní sály, výstavní plochy, vyhlídkové věže, interaktivní muzea až po to, co od parku očekáváme, tedy lavičku v zákoutí mezi rostlinami, kde najdete klid a můžete si v duchu či nahlas říci: „ … a právě teď se smaží davy na přecpané pláži, zatímco já, nikým nepozorován, dojídám v klidu tatranku na vrcholu haldy s výhledem na největší koksovnu v Evropě.“ Při přestavbě každé průmyslové památky byl pečlivě zvážen její potenciál a snahou bylo vše hodnotné očistit a zanechat na místě. Ukažme si tento postup na nejznámějším parku z celého regionu.
Landschaftspark Duisburg-Nord
Když byla roku 1989 vypsána architektonická soutěž na proměnu hutního gigantu na severu Duisburgu, jistě ještě nikdo netušil, jak moc z původního areálu bude zachováno. Vítězný návrh (Peter Latz) ve své podstatě pouze odstranil zarezlé zámky a otevřel brány staré huti. Změnilo se pouze označení, došlo k přejmenování míst, často jen to stačilo pro vznik jednotlivých tematických zahrad. Jako například bunkry na železnou rudu byly přejmenovány na horolezecký park a v ten moment se jím staly, postačilo je pouze vyčistit. Jednotlivé prvky parku využívají ponechaných technických konstrukcí. Nádrže chladících věží a odkalovací nádrže se staly biotopy s vodními rostlinami, betonové kóje vytvořily ideální systém pro tematické zahrady, od minimalistických štěrkových ploch přes tvarované živé plůtky a pestré výsadby až po zmiňované horolezecké stěny. Jeřábní konstrukce byla doplněna o vysutou lávku a je promenádou s popínavými rostlinami. Zatopený plynojem nabídl funkci potápěčského centra, strojové haly byly změněny na koncertní a výstavní prostory, vysoké pece jsou rozhlednami. Každý prvek využívá maximum z nabízeného potenciálu. V kontrastu se spontánně vzniklými lesíky bříz a topolů jsou pravidelné rastrové výsadby alejových stromů. Celý park je v noci výrazně scénicky nasvícen, konají se zde i noční zážitkové provázené výpravy, instruktáže horolezectví i potápění, je zde řada stylových a neobvyklých dětských hřišť.
Přes veškeré komplikace, kterými území bohatě oplývalo, jako byly kontaminace, kolos pecí, dálnice dělící park na dvě poloviny, starý kanál Emscher v podobě stojaté odpadní stoky, půda protkaná sítí kabelů a potrubí ad., se podařilo zbudovat nezapomenutelný živý a nesmírně zajímavý park.
K návštěvě určitě můžeme doporučit další magická místa Porúří: Halde Haniel, Halde Rungenberg, Halde Rheinelbe, Zollverein, Westpark Bochum, Nordsternpark, Hombroich ad.
Přidat komentář