Militärhistorisches Museum der Bundeswehr – Drážďany. Budova vojensko- historického muzea v Drážďanech je třetí největší budovou muzea v Německu a patří mezi největší muzea tohoto zaměření v Evropě. Fasádu i celkový koncept objektu zcela přepracoval architekt ze spojených států Daniel Liebeskind. Je velmi oceňovaným a uznávaný, architektem a tak není divu, že vzniklo jedinečné dílo s vysokou estetickou hodnotou. Po této přestavbě byly sbírky znovu zpřístupněny 14. října roku 2011.
Původní podobu získala budova v letech 1873 – 1877 v klasicistním slohu. Její fasáda i barva zůstaly z větší části zachovány a připomínají tak původní návrh. Daniel Liebeskind do kompozice zasahuje výrazným elementem ve středu budovy. A to kovovou konstrukcí ostrých hran, která se tyčí k nebi a vyrůstá z těla muzea. V jejím nejvyšším bodě se nachází vyhlídka na centrum Drážďan. Konstrukce není zasklená a tak při pozorování města cítíte vánek ve vlasech a můžete si užívat vůně vznášející se ve vzduchu.
Několikapatrová budova má při vstupu zabudované skříňky jako šatnu, zde jsme odložili naše zimní kabáty a pokračovali na prohlídku. Jako studenti TU Dresden jsme nemuseli platit vstupné. Avšak jeho cena není až tak vysoká a v pondělí od šesti je možné si expozici prohlédnout zdarma. Zde na těchto webových stránkách naleznete podrobné informace http://www.mhmbw.de/.
Expozice nabízí velmi zajímavý pohled na vývoj technologií, strategií i společenského života ve válečných obdobích. My sem vstupovali jako mezinárodní skupinka studentů (Španělé, Mexičané, Italové, Němci, Češi, Portugalci, Francouzi, Poláci, Slováci, Brazilci…). Až zde na tomto místě nám došlo, jak války ovlivnily každý stát zcela odlišně a jak také různé národnosti na tyto války nahlíží. My i Poláci máme přece jen k druhé světové válce jiný vztah než Ekvádorci či Mexičané. A tak docházelo ke konfrontacím názorů, velmi zajímavým diskuzím a každý z nás odešel z muzea neskutečně obohacený o spoustu dojmů a informací. Ano v dokumentech v televizi se dozvíte spoustu, ale přímá konfrontace a diskuze s ostatními národy naučí daleko více.
Mne osobně velmi zajímal pohled a prezentace druhé světové války samotnými Němci. U nás se o komunismu na školách učí minimálně a děti vlastně tak z nedávné historie moc nevědí. A jak se staví Němci ke své historii? K Hitlerovi, SS a Holocaustu?
Překvapila mne prezentace. Všeobecná, naučná, nic nepopírající, plná informací a nezaujatá. Prezentovali zde i reklamní plakáty na obchodní domy s Hitlerovou podobiznou, opravdové věci všedního života, tak jak byly.
Mnoho z exponátů představuje válečný život zajímavě, interaktivně a soudobě. Krátkodobé expozice v přízemí zaujmou a donutí k zamyšlení. V horních patrech se potom nacházejí exponáty i z jiných válečných období než jmenovaná druhá světová válka. Muzeum sahá až do dávné historie a zaměřuje se v menších expozicích i na válečnou historii Asie s typickým vybavením i uniformami.
Jedním z nejatraktivnějších koutků je dozajista výstava zvířat. Co dělá ve válečném muzeu osel, kočka, slon nebo kůň? Pes nebo had? U každého exponátu tabulka vysvětluje, k čemu přesně bylo zvíře využíváno. Zda k dopravování potravin, přepravě vojínů, bomb, jako útočné…. Zde mnoho návštěvníků stráví i hodinu.
Celkově muzeum nabízí velmi zajímavé exponáty, které nejsou vhodné pouze pro nadšence do zbraní a uniforem. Naše skupina se překvapivě skládala především z dívek a všechny jsme byly nadšené (mnohé z nás později sbírku navštívily opakovaně).
Opravdu doporučuji navštívit toto muzeum. Dozvíte se spoustu zajímavostí nenucenou formou a navíc se otevře pohled na historii Evropy i v jiných souvislostech. Krom tohoto architektura budovy je opravdu úchvatná, fotogenická a soudobá. Přeji krásný den strávený v muzeu.
Přidat komentář