Motýli v Botanické zahradě – Fata Morgana

Chvíli se schovat do džungle a pozorovat krásu motýlích křídel je nejenom inspirativní a krásné , ale i velmi ekonomické. Stačí zajít na výstavu motýlů do Fata Morgany v Praze a toto vše získáte. Nádherně zbarvené šaty motýlích krasavců a jejich elegance s kulisou kvetoucích tropických rostlin stojí za návštěvu !!

O výstavě

 Vše začíná ve Stratfordu nad Avanou. Stratford se nachází nedaleko Birminghamu v hrabství Warwiskshire . Toto město je známe především jako rodiště největšího anglického básníka a dramatika Williama Shakespeara. Mezi další turistické atrakce patří také motýlí farma, odkud pocházejí i motýli poletující skleníkem Fata Mograna. Než se motýli vylíhnou , musí podstoupit složitou přípravu. Balení kukel do termoizolačních krabic zajišťují zaměstnanci farmy těsně před transportem…

Jak se motýli dostanou do Prahy

Transport polystyrénových krabic zajišťuje letecká pošta – v každé zásilce je kolem 550 kukel, připravených k líhnutí, které musí být po dobu transportu dokonale chráněny před chladem. Proto  se do balení přidávají výhřevné sáčky, které zajišťují vhodou teplotu v krabicích po dobu přepravy.

Poté co zásilka dorazí do skleníku Fata Morgana, každá kukla se vybalí z krabice a očistí od zbytku vaty. Pak se kukly lepí speciálním lepidlem Copydex na tyčku, která supluje funkci větvičky, ze které byla kukla na farmě odstraněna před transportem. Některé kukly jsou dokonce tak těžké, že se musí navíc přivazovat. Tyčky s přivázanými kuklami jsou pak umístěny do líhní, kde čekají, až se motýl uvnitř plně vyvine.

Až 4000 motýlů

Během výstavy se ve skleníku vylíhne 4000 motýlů, kteří ve skleníku dokončí svůj vývojový cyklus.

 

MOTÝLI – představují jednu z evolučně nejúspěšnějších skupin hmyzu – vyskytují se kromě Antarktidy po celém světě. Do současnosti bylo popsáno 180 000 druhů a další stále přibývají.

Největší noční motýl (co do rozpětí křídel) je tyza velká (Thynsia Agrippina) z Brazílie. Rozpětí křídel může dosáhnout až 33 cm.

Největší denní motýl vůbec je samice ptakokřídlece Alexandrina (Ornithoptera alexandrae) s tělem dlouhým až8 cm, rozpětím křídel až 31 cma celkovou hmotností až12 gramů.

Motýl s největší plochou křídel je martináč Attacus atlas – plocha křídel dosahuje až 400 cm.

Titul nejmenšího motýla obsadili zástupci po celém světě početné čeledi drobníčkovitých (Nepticulidae).

Nejdelšími sosáky disponují lišaji.

Motýl

Složené oči zaujímají převážnou část hlavy. Každé oko je složeno až z 18 000 samostatných zrakových jednotek (ommatidií) s vlastnímsmyslovým i dioptrickým aparátem. Úzký výsek zorného pole jednotlivých ommatidií pak způsobuje, že motýl může jako celek vnímat pouze své nejbližší okolí. Motýlí oči plní také funkci orientační. Motýli je používají jako kompas při dálkových migracích. Určit směr letu motýlům umožňuje zaměření světelného zdroje do určité části oka.

Sosák

Motýli přijímají tekutou stravu pomocí sosáku, který vznikl prodloužením vnitřních sanic čelistí. Je tvořen dvěma trubicemi, které jsou k sobě spojené drobnými háčky. Obě části však nejsou spojeny pevně, ale mohou se v případě potřeby čištění sosáku rozvolnit. Sosák je v klidu stočen do spirály, přičemž jeho rozvinutí umožňuje vlastní svalovina. Poblížšpičky soáku a v potravinovém kanálu ( stejně jako i na chodidlech a holeních nohou). Se nacházejí chuťové senzory ke zjišťování kvality potravy.

Tykadla

Tykadla jsou čichovými orgány. Kromě toho také plní další funkce: orientační a rovnovážnou. Jsou pokryta čichovými senzory, které mají tvar chloupků či šupinek. Senzory informuní motýla o přítomnosti potencionálního sexuálního partnera. Například hřebenitá tykadla martináčů jsou schopna vnímat samčí feronomony i ve velmi zředěné koncentraci několika málo molekul až na vzdálenost2 km.

Křídla

Křídla jsou párové orgány, které vyrůstají z druhého a třetího hrudního článku. Tvoří je dvě k sobě přiléhající, žilkami vyztužené membrány. Let motýlů je umožněn silně vyvinutými letovými svaly na hrudi. Samotná rychlost letu a manévrovací schopnosti jsou ovlivněny frekvencí pohybu křídel. Mezi nejobratnější letce tak můžeme řadit lišaje, jejichž křídla kmitají ve frekvenci 200 úderů za minutu.

Komunikace pomocí motýlích křídel

Voničkové šupiny mají poněkud odlišný vzhled. Na jejich bázi je umístěn drobný váček s feromony, které se průběžně rozptylují v okolí. Jejich úkolem je především naladit pohlavního partnera k páření. Šupiny s váčky jsou soustředěny do skvrn nebo pruhů a vytvářejí tak voničkové orgány.. S věkem účinnost feromonů logicky klesá. V důsledku toho je samice pak schopná určit fyziologický stav a věk svého nápadníka.

Barevnost motýlích křídel

 Širokou škálu barev zajišťuje kombinace pigmentových a strukturálních šupin.

Klamání tělem

Poslední strategií obrany je vyděšení či překvapení protivníka. Motýli k tomu často využívají kombinaci výstražného zbarvení . Taktika spočívá v náhlém odhalení kontrastního zbarvení či kresby na křídlech, která se při pohybu náhle vyjeví před predátorem. C9lem je protivníka šokovat, překvapit a zajistit si taky čas k ústupu.

Nejúčinnějším působícím vzorem je imitace očí na křídlech. Náhlý pohled na široce otevřené !oči“ v útočníkovi vyvolá silný úlek. Tyto vzory (imitace očí) jsou založeny na archetypech , které jsou hluboce zakořeněné ve vědomí predátorů a předávají si je z generace na generaci. Přímý pohled je totiž vnímán jako dominantní a nadřazený.

Na křídlech motýlů se také můžeme setkat s imitacemi nějakého potencionálně nebezpečného živočichy. Dobrým příkladem je kresba hlavy hada na křídlech martináče (Attacus atlas).

Končetiny

Končetiny motýlům neslouží jen k pohybu. Významně se podílejí na smyslovém vnímání. Jsou na nich totiž umístěny chuťové receptory. Dá se tedy říci, že motýli jimi hledají vhodné živné rostliny pro housenky.

Sluch

Jak motýli slyší ? Samozřejmě že nemají „klasické“ uši. Zvukové vlny vnímají pomocí tzv. bubínkových (tympanálních) orgánů, které jsou rozmístěné na různých částech těla. Nalezneme je například na rubu předních křídel u babočkovitých . Můžeme si je představit jako trychtýřovité komůrky, které jsou z vnější strany překryté velmi tenkou blánou. Tu rozkmitají příchozí zvukové vlny vzniklé vibrace smyslových buněk přeposílají do mozku.

Housenky

Stejně jako některé housenky volí nenápadnější vzhled, který koresponduje s jejich okolím. Dobrým příkladem může být například housenka druhu Caligo memnon, která jen  nazelenalá až hnědá

Kukly

Jsou přeborníky ve splývání s podkladem. Dokonale splývají s okolím jako zelený či suchý list, plod nebo seskupení větviček. Podobně kokony nočních motýlů – můr jsou uzpůsobené tak, aby byly co nejméně nápadné

Výstava motýlů – Botanická zahrada Praha  Troja – skleník FAta Morgana

DUBEN
9 – 18 h

KVĚTEN

9-19 h (pondělí je zavírací den).