• Menu
  • Menu

Kodaň cestopis 3

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Dánsko » Kodaň cestopis 3

Zámek Frederiksborg Slot a Hamletův zámek Kronborg

Ráno začalo vtipným zážitkem. Petře spadl do WC mobil a nemohla se domluvit, kdy se potká se svým dánským kámošem Thomasem, protože jí mobil přestal fungovat. Potřebovala na Thomase číslo, tak musela na mail – počítače byly u recepce a k jejich použití Petra potřebovala kartu, co sloužila jako klíč do budovy hostelu a do pokoje. Tu kartu tam ale Petra zapomněla. Karta tam naštěstí ležela celý den, dokud si pro ni Petra zase nepřišla. No, ten mail Petra stejně nemohla napsat. Seznam vyžadoval potvrzení k odeslání a psal jí tam samá písmenka s háčky a čárkami, které na dánské klávesnici nejsou. Petra musela volat svému příteli Tomášovi, aby napsal Thomasovi na mail, aby volal na mobil Katce, co s námi cestovala.

Dnes jsme vyrazily na výlet mimo Kodaň. Jako všechno jsou i vlaky v Dánsku drahé. Nám naštěstí ve vlaku i mimo Kodaň platila kodaňská karta, takže jsme během dnešního výletu za dopravu nic neutratily. Kdybychom musely platit, stálo by to 190 DKK.

Na nádraží jsme se zorientovaly snadno. Bylo fajn, že vlaky jezdí hodně často a na minutu přesně. Vlak se nemohl na nádraží zdržet, protože za pár minut z téhož nástupiště musel jet jiný vlak do jiného města. Stály jsme tedy sice na správném nástupišti, ale musely jsme dávat pozor, až přijede ten správný vlak.

Za necelou hodinku jsme byly v Hillerodu. U nádraží jsme počkaly na autobus, na který také platila kodaňská karta. Pan řidič byl hodný a řekl nám, kde máme vystoupit. Naším prvním dnešním cílem byl zámek Frederiksborg Slot – Muzeum národní historie. Díky kartě jsme neplatily 60 DKK vstupné. Zámek byl opravdu jako z pohádky. Uchvátila nás úžasná fontána před vchodem a ornamenty v parku. Zámek slouží jako galerie obrazů a taky se tu korunují dánští králové či královny. Procházely jsme ho bez průvodce. Nejdříve jsme si prohlédly kapli se spoustou erbů a pak přišly na řadu místnosti s obrazy. Nejvíc se nám líbil obrovský rytířský sál – prý největší sál v Dánsku.

Frederiksborg
Frederiksborg

Dnes bylo konečně hezké počasí. Když jsme vyšly ze zámku, slunce přímo pražilo. U zámku byly nádherné zahrady – záhony a keře v pravidelných tvarech, vodní kaskády. To vše přímo lákalo k procházce. Z horní části zahrady byl hezký výhled na zámek a jezero, které se rozkládalo mezi zámkem a zahradami. Díky slunečnému počasí konečně dostala příležitost naše včelí trička. Koupila jsem totiž ještě před odjezdem 5 různobarevných triček, na kterých byla brutální včela. Dnes jsme nemusely mít 5 vrstev oblečení, takže včely bylo vidět. Jeden Američan na nádraží nás dokonce požádal, jestli si nás může vyfotit, že něco takového si nemůže nechat ujít.

Po relaxu v zahradě jsme se vrátily autobusem na nádraží a přesunuly jsme se vlakem z Hillerodu do Helsingoru. Mohutný opevněný zámek Kronborg jsme uviděly hned, jak jsme vyšly z nádraží. Ve skutečnosti jsme se celkem prošly, než jsme k zámku došly. Šly jsme téměř po pobřeží, od moře dost foukalo, už se zase hodily bundy.

Na tomto zámku se odehrává děj Shakespearova Hamleta. Hamlet je však fiktivní postava a tak na zámku samozřejmě nikdy nebyl. Ačkoli mají postavy Shakespearovy hry původ v příběhu starém v Shakespearově době již 800 let, diváci byli naprosto přesvědčení o autentičnosti hry. Angličtí kupci obchodující v Helsingoru si z úcty k Hamletovi chodili prohlédnout zámek a tolik návštěvníků chtělo vědět, kde je onen Dán pochován, že byl na pozemcích zámečku Marienlyst Slot „Hamletův hrob“ vytvořen.

Kronborg
Kronborg

Na zámku nás čekalo zklamání. Naše kodaňská karta se na vstup do královských komnat nevztahovala. Nikomu se nechtělo platit 60 DKK, tak jsme komnaty vynechaly. Na naši kartu jsme si mohly projít tu část zámku, kde bylo námořní muzeum. Až na drobnosti bylo muzeum pěkná nuda. K pobavení byly jenom pokusy holek přečíst dopis, co psal voskový námořník. Za ním trochu děsivě chrápal jeho voskový kamarád. Venku jsme se pak prošly po hradbách a kochaly jsme se výhledem na moře, trajekty a blízké Švédsko.

Většina potom vyrazila do centra Helsingoru dát si něco k jídlu. Jana s Lenkou vyrazily ještě do mořského akvária. Sem byl vstup na kodaňskou kartu bezplatný. V akváriích bylo k vidění, co žije v okolním moři. Pobavily je rybky, co byly naskládané v holínce, kterou už obrůstaly mořské řasy. Nejvíc je však zaujaly medúzy. Byly v akváriu, co mělo tvar jako pračka s předním plněním. Uvnitř se to doslova hemžilo medúzami a ty medúzy úžasně světélkovaly. Při každém pohybu se postupně po miniaturním tělíčku posouvaly světélkující body. Jako by bylo vidět nervové vzruchy, jak se ženou předat informaci k pohybu. Opravdu fascinující.

Po akváriu se holky vrátily do centra, kde jsme zase všechny srazily. My jsme mezitím ochutnaly smorebred. Má to být nějaká dánská specialita, kterou Dánové pořád jedí na spoustu způsobů. Ukázalo se, že místní smorebred je cosi v toustovém chlebu, co moc valně nechutná. Do dalšího pokusu, jestli je to jinde lepší, se nikomu nechtělo. Po kafíčku jsme vyrazily vlakem zpět do Kodaně.

Večer bylo v plánu vyrazit zase do Tivoli. Nakonec jsme však nešly do Tivoli, ale na procházku noční Kodaní a došly jsme přes kanál Nyhavn k divadlu s vyhlídkou na osvětlenou Operu.

Spoluautor: Jana T.

cestopis následující den

cestopis předcházející den

Simona

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *