• Menu
  • Menu

Kodaň cestopis 2

dkasper
Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Dánsko » Kodaň cestopis 2

Parlament Christiansborg Slot v Kodani

Dnes jsme se celý den věnovaly prohlídce Kodaně. Naší první zastávkou byl Christiansborg Slot – velký palác, ve kterém sídlí dánský parlament a další vládní úřady. Napřed jsme si prohlédly hlavní nádvoří (dříve cvičiště královské jízdy), potom jsme šly na prohlídku Královských reprezentačních komnat. S kartou byl vstup zdarma, jinak 50 DKK. Prošly jsme řadou komnat a sálů, ale nejvíc jsme se zdržely v sále s gobelíny. Takové gobelíny jsme totiž ještě neviděly a hned tak někde něco takového k vidění nemají. Gobelíny dostala k padesátinám královna, ale výrobci je dodělali, až když jí bylo 60 (v roce 2000). Na Gobelínech je historie Dánska – na prvním gobelínu byl král a královna jako oblečený Adam a Eva, potom byli Vikingové, středověk, čarodějnické procesy a to nejvíc překvapivé – současnost. Kosmonauty, atomový hřib, vědce a politiky jsme ještě na gobelínu neviděly. Na gobelínu s nejnovější historií toho bylo opravdu hodně a nějaký čas jsme se bavily hledáním různých detailů a osobností.

Potom jsme prolezly Ruiny pod Christianborgem – Ruinerne under Christiansborg. Díky kartě jsme neplatily 25 DKK. V suterénu současného paláce jsou pozůstatky dvou předchozích hradů.

U Christiansborgu jsme fotily zajímavé sousoší – Mořská panna se sedmi syny. 8 soch se schovávalo ve vodě pod mostem a byly jim vidět jenom hlavy. Mořská panna ale vypadala spíš jako chlap.

Další zastávkou na focení byla působivá renesanční budova burzy – Borsen. Nejzajímavější byla věž, kterou tvoří propletené ocasy 4 draků. Celá budova působila dost zvláštně a temně. Holmens Kirke (Kostel dánského královského námořnictva) jsme taky fotily jenom z venku.

Holmens Kirke
Holmens Kirke

Další fotky jsme pořídily z mostu přes největší kanál. Fotily jsme totiž Královskou knihovnu a Černý diamant – černá lesklá stavba, která je součástí knihovny.

Přes další kanál jsme došly k hodně zajímavému kostelu Vor Frelsers Kirke (Kostel sv. spasitele). Rozhodly jsme se vyjít na vyhlídku na věž. Díky kartě ušetřeno 20 DKK na vstupném. Tohle ale rozhodně nebyla tradiční vyhlídka z věže kostela. 250 schodů jsme musely vyšlapat uvnitř věže, pak ale následovalo dalších 150 schodů po vnějším obvodu věže, které se zužovaly a zužovaly, až nakonec zmizely. Schodiště uvnitř bylo tak úzké a strmé, že jsme byly přesvědčené, že to musí být jednosměrka. Ale schodiště bylo určené i pro cestu dolů. Jít po vnějším plášti až nahoru se odvážily jenom 3 z nás a i těm se z toho klepaly nohy. Schodiště vinoucí se po vnějším plášti věže vypadalo z dálky fantasticky. Pohled na kostel se mi moc líbil.

Potom jsme vyrazily do Christianie. Christianie je opuštěný vojenský pozemek, který v roce 1971 zabrali squatteři, založili si tam svoji komunitu s vlastními zákony a nemusí platit nájem a daně. Hned u vchodu do Christianie jsme uviděly grafity a za vstupní bránou začal ten správný nezávislý nepořádek. Fotit se tam bohužel nesmělo, takže to nemáme zdokumentované. Mezi tyto vyznavače alternativní kultury jsme rozhodně nezapadaly. Shodly jsme se, že večer nebo v noci by se sem žádná z nás neodvážila. Prošly jsme si několik ulic a přes most jsme přešly do další části. Díky tomu jsme si cestu dost prodloužily. Další most přes kanál byl až po několika kilometrech. Okrajové části Christianie jsme si při poměrně dlouhé procházce prohlédly velmi dobře. Od centra města jsme byly dost daleko. Naštěstí nám jel autobus, a tak jsme za chvilku byly zpátky v centru u Christiansborgu. V autobuse jsme díky kodaňské kartě nemusely platit.

Dalším bodem dnešního programu byla projížďka lodí po kodaňských kanálech. Musely jsme využít toho, že dnes neprší. Nevěděly jsme, jestli by se nám vyjížďka v dalších dnech podařila. Jedna ze zástavek vyhlídkové lodi byla nedaleko zastávky autobusu. Musely jsme čekat jenom asi 15 minut. Do fronty za nás si stoupnul celý zájezdový autobus. Myslely jsme si, že se všichni na loďku vejít nemůžeme, ale vešli jsme se. Hodinová projížďka stála 30 DKK. Projely jsme kolem řady míst, která jsme už znaly z našich pěších procházek – přes Nyhavn, kde ve dvou různých domech bydlel H. CH. Andersen, kolem divadla, opery, Christianie až k Malé mořské víle a zpět.

Christianie
Christianie

Po projížďce jsme se ještě chtěly podívat do jednoho zámku, ale zjistily jsme, že zavírá už v 16. hodin. Ostatně skoro jako všechno v Kodani. Chtěly jsme proto zkusit najít něco, co zavírá později. Marně jsme hledaly knihovnu s knihou, o kterou se zastavila dělová koule, marně jsme se zkoušely dostat na vyhlídku do Kulaté věže nebo do jakéhosi kostela.

Cestou na hostel jsme se stavily u Mc Donalda. Cheesburger stál 10 DKK (36 Kč). V Čechách má mekáč určitou úroveň, ale to co jsme viděly v Kodani, bylo opravdu nechutné. Takovou špínu jsme v mekáči zatím neviděly. WC taky stálo za to – špinavé a bez toaletního papíru. Dovnitř se dalo dostat jen, když člověk znal nějaký kód. Ten nám naštěstí řekla jedna ze zákaznic.

V průvodci jsme našly, že večer by mělo být otevřené planetárium – Imax Tycho Brahe Planetarium. Očekávaly jsme, že to bude planetárium, na jaké jsme zvyklé z Čech, proto se dostavilo velké zklamání. V planetáriu nebyla, jak by se dalo očekávat, žádná výstava na téma Tycho Brahe, ani nic dalšího, co by mělo něco společného s vesmírem. Nejdříve jsme myslely, že nám paní u pokladny špatně rozumí. Ale rozuměla nám dobře. V planetáriu bylo k vidění jediné, a to kino Imax. Lístek stál tolik, že už bychom neměly peníze na zbytek pobytu, takže jsme šly pryč.

Před setměním jsme znovu vyrazily do zábavního parku Tivoli. Většina podruhé, Jana a Lenka poprvé. Ty,které tam byly poprvé den předtím v noci, měly opravdu fantastický první dojem. první dojem Jany a Lenky při setmění tak skvělý nebyl. V parku jsme obhlížely různé atrakce a fotily květinová zákoutí. V parku jsme chtěly být až do 22:30 hod., kdy měla být laserová vodní show. Zima nám ale začala být podstatně dřív a tak jsme si šly někam sednout. Někdo si dal vínko (45 DKK), někdo whisky, někdo jen horkou čokoládu. Ve 22:30 hod. jsme stály v Tivoli u jezírka a doufaly, že vodní show ve stylu Křižíkovy fontány skutečně bude (na rozdíl od v průvodci slibovaného ohňostroje). Dočkaly jsme se. Nejdřív mlha, potom osvětlené vodotrysky a pak se přidaly i lasery. Show skončila gejzírem ohně. Bylo to opravdu působivé a moc se nám to líbilo.

Tivoli
Tivoli

Po laser show jsme se vydaly k bráně, kde už na Petru čekal její dánský kamarád Thomas. Seznámila se s ním při výměnném pobytu na střední škole a chtěla mu oplatit jeho návštěvu v Čechách. Až na Janu a Lenku jsme s nimi všechny zašly do baru, kde bylo „kupodivu“ zase nekřesťansky draho.

cestopis následující den

cestopis předcházející den

Spoluautor: Jana T.

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *