Dlouho jsme nebyli na společné dovolené, a tak Klárka naplánovala společný výlet do Kodaně.
Vyrážíme ve 4 hodiny ráno. Jedeme autem na letiště Václava Havla. Dle navigace „el-e-té-é-í-eš-té-é s háčkem“. Nebereme taxika, Honza chce tentokrát zkusit parkování v areálu letiště. Nepřipravení trochu bloudíme a hledáme, kde se dá stát za cenu na den. Nakonec parkujeme v parkovacím domě. I přesto, že se teď na letištích stojí dlouhé fronty, procházíme až ke gatu bez zdržení. Do odletu máme ještě něco přes hodinu. Tradičně chodíme na pivo a panáka, ale je moc brzy a vše je zavřené. Klárka naštěstí udělala velikou svačinu, a tak baštíme vychlazený meloun, jablíčka a housku.
Kastrup Søbad
V Kodani bereme kufry a na místě vymýšlíme dopolední program. Mám v mapě vyznačená místa, která jsem si našla nebo která mi doporučili kamarádi. Jen co lze dohlédnout na moře, vidíme v dálce Öresundský most, který spojuje Dánsko se Švédskem. Nedaleko letiště – cca 35 minut chůze se nachází známá drobná architektonická stavba – dřevěné molo Kastrup Søbad od White Arkitekter. Otevírají v 8 hod, což nám akorát vyšlo když jsme k molu dorazili. Je tu plno ranních plavců. Děti, sportovci a parta postarších nudistů. Molo vytváří uzavřený prostor. Jsou zde převlékací kabinky, záchody, možnost posezení a několik skokánků různých výšek. Stavba slouží zároveň jako větrolam. Z vyhlídky je možno pozorovat moře a při dobrém počasí lze dohlédnout na pobřeží Švédska. Nemáme plavky a tak se jen kocháme.
Snídaně v Kompa’9
Hledáme na mapách nejbližší stanici metra. Automat na lístky je rozbitý, a tak jedeme jen jednu stanici pro lístek. Vystupujeme na stanici Kongens Nytorv. Všude jsou zábrany a spoustu lidí. Co se děje? Tour de France… Máme hlad a spoustu času než se dostaneme na ubytování – hledáme místo na snídani. Jéňa našel nějakou kavárnu na internetu, takže míříme přímo tam. V kavárně Kompa’9 si dáváme luxusní, několikachodovou snídani. Trošku nás zaskočila cena, ale v Kodani je prostě draho, i přesto moc doporučujeme!
Procházkou pokračujeme podél kanálu, míjíme moderní i historické budovy. Okolo Bursy se blížíme ke kostelu Vor Frelsels Kirke jehož točitá zlatá věž nás láká už z dálky. Zjišťujeme, že se dá nahoru do špičky na vyhlídku. Výhled je parádní, ty schody stály za to!
Black Swan
Vracíme se zpět okolo Bursy. Všude jsou fanoušci Tour de France a my musíme složitě obcházet některé ulice, které nás vedou směrem k ubytování, které je přímo u Kongens Have. Ještě máme dvě hodiny, než si budeme moc dát věci na ubytování. Kvůli cyklistům a všemožným barikádám je velmi složité se pohybovat po městě. Bloudíme ulicemi a snažíme se najít otevřenou hospodu, kde bychom si dali pivo. Na křižovatce ulice Borgergade a Fredericiagade usedáme na zahrádku pajzlíku Borgerkroen. Po jednom pivku přecházíme ulici do podniku Black Swan, kde si dáváme několik skvělých speciálů. Pro Honzu s Klárkou tu mají na výběr i z několika zajímavých bezalkoholových speciálů.
Večeře v čínské restauraci Royal Garden
Na ubytování si rozdělujeme pokoje. Znavení skoro všichni usínají. Venku sice prší, ale já se chci jít ještě projít. Jdeme s Jéňou napřed, že počkáme v Reffenu, kde chceme vyzkoušet známý místní street food. Ale pak nastává problém. Déšť by bylo to nejmenší, ale kola jsou všude. Zábradlí vede skrz všechny cesty, kterými bychom se dostali na druhou stranu kanálu do čtvrti Christiania a z ní pak do Reffenu. Ať děláme co děláme furt nás to stáčí jinam než chceme a tak se skoro po dvou hodinách vracíme unavení zpět na pokoj. Máme hlad a ostatní jsou už vzhůru. Na večeři nakonec jdeme do čínské restaurace Royal Garden. Dlouho čekáme na usazení, jídlo ale stojí za to! Po cestě zpět na ubytování nakupujeme nějaké snacky, pivo a věci na snídani.
Večer koukáme na Atlantidu.
Malá mořská víla
Další den si děláme snídani na ubytování. Pak vyrážíme bez Honzy (který vyřizuje věci do práce) směrem ke kodaňské ikoně – soše Malé mořské víly. Už trochu víme jak a kudy jít během nepříjemných omezení v rámci Tour de France. Pak míříme metrem na zastávku Christianshavns Torv, kde počkáme na Honzu. Usedáme do příjemné kavárny Packhouse hned vedle jednoho z vodních kanálů. Honza k našemu údivu přijíždí na kole. Dopíjíme a jdeme na autobus, který nás odveze přímo k Reffen, což je místo plné kontejnerů se streedfoodem, hudby, lidí a taky piva od místního pivovaru Mikkeller.
Reffen – skvělé jídlo, pivo hudba a koupání
Už si nepamatuju co všechno jsme ochutnali, ale bylo toho HROZNĚ moc a skoro všechno byla hrozná pecka! Co mi asi nejvíce utkvělo v hlavě byl smažený plantain v africkém stánku, který byl podávaný s pálivou, lehce nakyslou omáčkou. Ochutnali jsme několik druhů, různě upravených mas, tacos, bao buns, hot dogů, nebo třeba sladkých palačinek.
Úplně přejedení a s ústy plnými chutí se pak přesouváme do pivovaru Mikkeler. Dáváme si několik dalších piv, Honza s Klárkou si vychutnávají i nealko. Přemlouvám Jéňu na koupání, protože jsme u moře a nevykoupat se by byl hřích. Nemáme sice plavky ale co.
Kdo nejel po Kodani na kole, jako by tam nebyl
Zpátky do centra jedeme na kole. Využíváme jednu z místních půjčoven a v dlouhém konvoji jedeme směr Tivoli Food Hall, kde chceme ještě (ač jsme stále ještě přejedení) ochutnat dánské obložené chlebíčky, kterým se říká Smørrebrød. Po těch několika pivech je cesta celkem zábavná, ale naštěstí jsme v cíli bez nehody. Tivoli Food Hall je přímo vedle zábavního parku Tivoli, který je zasazen v příjemné zeleni. Usedáme do restaurace s výhledem na zábavní park. Chlebíčky nás po tom všem, co jsme tady už ochutnali, moc nenadnuly, ale možná to bylo i tím, že už byly staré. Kdybysme se měli vrátit v čase, nejspíš bysme alespoň jeden ochutnali v kavárně Packhouse, tam vypadali opravdu výborně a dával si je tam skoro každý druhý.
Celkem náročnou procházkou po tolika jídlech a pivech se vracíme zpět na ubytování, kde si u televize dáváme ještě poslední pivo a pak uleháme. Večer ještě děláme rezervaci na plavbu s průvodcem u Hey Captain, kterou chceme stihnout před odletem do Prahy.
Zavazadla si dáváme do úschovny a vyrážíme do přístavu, který se nachází u divadla Skuespilhuset. Zjišťujeme, že jsme omylem udělali rezervaci na jiný den, ale po domluvě nám přesouvají rezervaci na později, tak abysme to měli akorát na letiště. Vymýšlíme, co tedy budeme ve volném čase dělat. Nakonec míříme na zastávku Hop-On-Hop-Off autobusu a projíždíme si Kodaň s povídáním.
Ještě máme necelou hodinu a tak se po návratu na Sankt Annae Plads rozhodujeme kam na oběd. Štrajdáme uličkami a nakonec obědváme v italské restauraci Sea by Kiin Kiin, která ani nenadchne ale ani neurazí. Pak vyrážíme na naši plavbu.
Hey Captain
S milým kapitánem a skupinou několika dalších lidí proplouváme kanály a užíváme si poslední hodinku naší návštěvy Kodaně. Pak se rychle přesouváme pro zavazadla, na letiště a hurá domů.
Přidat komentář