Kouzlo starých Helsinek

Přitažlivou atmosféru Helsinek určují dva zdánlivé protiklady: jejich neustálý ruch a klidná relaxační pohoda. Na každém kroku narazíte na vzájemné propojení obchodních center, množství restaurací, společenských akcí či zajímavých památek, to vše v bezprostřední blízkosti přírody. Ať už s prohlídkou začnete kdekoliv, není snad jediné místo, kde byste si nepřišli na své.

Engelův luteránský chrám Tuomiokirkko

Helsinki mají na mnoha místech architektonickou podobu s carským Ruskem, jehož bylo Finsko dlouhou dobu součástí. Podle ruského klasicistního vzoru byly v 19.stol. postaveny mnohé městské části a jádro města dodnes tvoří unikátní a kompaktní příklad tohoto slohu. Za hlavního architekta města byl carem Alexandrem I. jmenován v ruských službách působící německý architekt Carl Ludvig Enge. Jeho stavby byly navrženy podle dominantní architektury tehdejší ruské metropole Sankt Peterburgu, které z Helsinek vytvořily dodnes mnohými považovanou miniaturu Petrohradu. Tento vliv je markantní zejména v oblasti Senátního náměstí (Senaatintori), pár metrů severně od helsinského přístavu. Obklopují jej empírové budovy tehdejších státních institucí, vč. nedalekého komplexu univerzitních budov. Nejznámější stavbou tohoto období je Engelův luteránský chrám Tuomiokirrko. Kromě bohoslužeb je místem mnoha výstav, zdejší krypta slouží dokonce jako kavárna.

K neméně impozantním stavbám německého architekta patří rovněž námořní kasárna, Helsinki Naval Barracks, na první pohled připomínající spíš šlechtický zámek, než ubytovnu vojáků. Naleznete je v rezidenční čtvrti Katajanokka jihozápadně od Senátního náměstí.

Uspenská katedrála

Přesto, že Finsku byla carem povolena původní protestantská víra, bylo pamatováno i na hlavní ruské náboženství, pravoslaví. Od konce 60.let 19.stol. tak stojí přímo na nábřeží přístavu monumentální chrám postavený z rudých cihel Uspenská katedrála (Uspenskin katedraali). Dílo carského architekta Alexeje Gornostajeva je zasvěceno Zesnutí Panny Marie a jedná se o největší pravoslavný chrám v západní Evropě. Spolu s výše zmíněným luteránským chrámem patří k nejkrásnějším dominantám města.

Teprve po osamostatnění Finska v r. 1917 se klasicismem ovlivněné Helsinky modernizovaly vším, co tehdy vznikalo Evropě. Markantní je v tomto směru především specifická finská secese, na rozdíl od ostatních evropských zemí poznamenaná množstvím historických prvků a symbolů. Inspirací se totiž staly příběhy z finské mytologie a dávných dějin, souhrnně nazývané Kalevela, ke kterým se po svém osamostatnění Finové rádi vraceli. I proto někdy Finové nazývají secesi Národním romantismem.

Národní nádraží

Mezi jeho nejvíce signifikantní dílo patří Národní nádraží. Dokončeno bylo v r. 1919 a navrhoval jej Eliel Saarinen, hlavní představitel romantického hnutí. Nádraží je obloženo převážně finskou žulou a jeho rozlišovacími znaky jsou hodinová věž a dva páry soch na každé straně nádražního vchodu, které drží kulovité lampy. Mimochodem architekt Saarinen se zde inspiroval o něco starší stavbou Hlavního nádraží v Praze od Josefa Fanty.

Národní muzeum

Nedaleko nádraží stojí Národní muzeum. Návštěvníky zdejších sbírek, mapující finskou historii od doby kamenné po dnešek, vítají venku z kamene vyřezaní medvědi, ve foyer potom fresky vykreslující scény ze sbírek Kalevaly. Malíř Akseli-Gallen-Kallela, který byl motivy dávné finských historie proslulý, je navrhoval jako inspiraci pro architekty vlastní budovy Armas Lindgrena, Hermana Geselliuse a Eliel Saarinena. Muzeum je tak zároveň obrazovou galerií finských národních pověstí.

Bankovní dům

V souvislosti se secesí nelze nezmínit někdejší bankovní dům architektů Larse Soncka a Valtera Junga Jugendsalli na Pohjoisesplanadi 19 v těsném sousedství obchodního bulváru Esplandi. Exteriér je sice přestavěn, v dochovaném interiéru však naleznete zcela ojedinělé prostředí dobové kavárny nebo prostor koncertní síně. Kromě zmíněných budov, které patří jaksi k povinným návštěvním místům finské secese, by však pro její milovníky neměla chybět prohlídka čtvrtí Katajanokka, Kruununhaka a Eira. V secensím slohu zde byla vytvořena řada běžných bytových domů, které dodnes slouží svému účelu. V podstatě se dá říct, že vlastní umění je zde v přímém kontaktu s každodenním životem, čímž jsou vlastní památky umocněny svou přirozeností. Nacházejí se v sousedství helsinského přístavu v současnosti patří mezi rezidenční oblasti.

Přístav Katajanokka

Kromě architekktury jsou pro našince tyto čtvrtě zajímavé také tím, že jsou sídlem jachetních klubů a terminálem obřích trajektů do Stockholmu, Petrohradu nebo Rostocku. V přístavu Katajanokka lze mimo zimní období spatřit kotvící finskou flotilu ledoborců.