• Menu
  • Menu

Hrad Pecka

Několikrát za rok jezdím na chalupu do Krkonoš a míjím odbočku na hrad Pecka mezi Novou Pakou a Dvorem Králové. Je prodloužený víkend a zbylo nám trochu času a rozhodli jsme se s přáteli, že se na Pecku zajedeme podívat. Parkování pod hradem bylo zdarma a na malém náměstí jsme si objednali výbornou kávu a ještě lepší zmrzlinu. Pokud sem zavítáte, určitě se tu zastavte, zmrzlinu zde před vámi vyrobí dvě milé a ochotné cukrářky z borůvek, jahod, malin, ostružin a můžete si vybrat zda přidat jogurt nebo smetanu.

skvělá zmrzlina

Morový sloup

Na náměstí je zajímavý Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie a dole je sloup obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Morový sloup Pecka

Na hrad po barokním mostě

K hradu vede nenáročný výstup alejemi a přichází se k němu po barokním mostě ze 17. století. Došli jsme k hradní bráně a pak na lichoběžníkové nádvoří, které obklopují rozpadající se zdi původního hradu. Odtud je pěkný výhled na obec a jsou vidět dokonce Krkonoše i se Sněžkou. Zaplatili jsme si dva okruhy za pouhých 80 korun a ujala se nás průvodkyně, která nás provedla po hradě. Informací bylo hodně a k historii hradu jsem s dovolením použila oficiální informace obce Pecka.

barokni most ze 17. století

Trochu historie

Hrad Pecka byl vystavěn počátkem 14. stol. pány ze Železnice. Jako jeho první držitel je r. 1322 uváděn jistý Budivoj či Buzek z Pecky. V téže době vzniká v podhradí nevelká osada, která se pozvolna rozrůstá, až je r. 1382 povýšena na město. Vzhled raně gotického hradu byl přes svoji členitost poměrně jednoduchý a strohý. Dvě obranné věže s malým obytným palácem byly propojeny pevnou hradební zdí, která uzavírala celé nádvoří. Přístup ke hradu byl znesnadněn hradebním příkopem, překlenutým u vjezdu dřevěným padacím mostem.

Za husitských válek byl hrad dobýván sirotky a jeho majitel Jarek ze Železnice byl přinucen k uzavření smíru. Počátkem 16. stol. Za Mikuláše a Viléma Hořických z Hořic byl hrad rozšířen a provedeny četné pozdně gotické úpravy. K dalším mnohem podstatnějším změnám, kdy je hrad postupně přebudován na reprezentativní zámecké sídlo, dochází v průběhu druhé poloviny 16. století za Škopků z Bílých Otradovic. Výsledkem dlouhodobé stavební aktivity je půvabný renesanční zámek, sestávající se ze čtyř prostorných dvoupatrových křídel a uzavírajících obdélníkové nádvoří. Stavbu dokončil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621), věhlasný cestovatel, spisovatel a hudebník.

Pecka

Kartuziáni

Po Harantově smrti získává Pecku Albrecht z Valdštejna, ten však zámek daruje r. 1626 mnišskému řádu kartuziánů. Kartuziáni provedli jen nevýrazné úpravy převážně praktického charakteru a své úsilí zaměřili spíše na zvelebení městečka a okolních obcí. Po jejich odchodu v roce 1782 zůstává zámek v majetku náboženského pozemkového fondu. Roku 1824 ho kupuje hrabě Trautmansdorf. Brzy na to v r. 1830 zámek vyhořel a zhoubný požár udělal tečku za jeho dávnou slávou. Zpustlá stavba chátrala čím dál tím více a postupem času se změnila v ruinu.

Postupná obnova hradu

Teprve v r. 1921, kdy se zřícenina stává majetkem obce Pecka, jsou zahájeny první záchranné práce a podniknuty nejdůležitější opravy. Druhá fáze oprav pak proběhla v šedesátých letech. Západní palác byl zastřešen a provedla se stavební rekonstrukce dvou horních pater. V devadesátých letech byly upraveny další prostory v přízemí a v hradním sklepení. V upravených prostorech byla nově zřízena interiérová expozice, která se návštěvníkům snaží přiblížit osobnost Kryštofa Haranta a historii hradu a městečka.

sklepení

První okruh

První okruh – Historická trasa zahrnuje sedm sálů a také jediný zrekonstruovaný objekt tzv. západní Harantovský palác. Zde jsme se dozvěděli o životě nejznámějšího majitele hradu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Český šlechtic, diplomat, spisovatel a hudební skladatel byl jednou z nejvšestrannějších osobností přelomu 16. a 17. století. Napsal knihu Cesta z Království českého do Benátek. Po bitvě na Bílé hoře upadl v nemilost a roku 1621 byl jako jeden z 27 českých pánů popraven na Staroměstském náměstí. Ve skutečnosti to nebylo 27 českých pánů, ale pouze tři páni, sedm rytířů a 17 měšťanů. V pondělí 21. června v pět hodin ráno ohlásila dělová salva začátek popravy. První byl z vězení vyveden hrabě Šlik, po něm Václav Budovec. Harant přišel na řadu jako třetí, na zvolání Harantova jména ho kněz doprovodil k lešení. Přeříkal s knězem modlitbu, pak svlékl kabát, poklekl a nastavil hlavu katovu meči a kat Mydlář jedinou dobře mířenou ranou meče ukončil jeho život. Jeho tělo bylo i s hlavou vloženo do truhly a vdova si ho mohla odvést. Ještě toho večera byl Kryštof tiše pochován. Vdova přestoupila i s dětmi ke katolické víře a roku 1625 se vdala za Heřmana Černína z Chudenic, který byl Harantovým druhem při cestě do Svaté země. Kde je pochován se přesně neví, ale jednou z možností je v barokní kostel sv. Bartoloměje v městečku Pecka. Hned v roce 1621 byla provedena konfiskace Kryštofova majetku. Vdova Anna Salomena chtěla polovinu Pecky patřící jejímu popravenému muži znovu koupit. Císař k tomu dal v roce 1623 souhlas. Rok na to byla donucena panství prodat Albrechtu z Valdštejna. Její děti měly dostat část svého dědictví po otci v penězích. Rozešly se po světě a třetí generace jejich potomků odešla z tohoto světa do roku 1728.

lázně

Prohlédli si jeho pracovnu a hudební nástroje, kde nás nejvíce zaujal předchůdce klavíru klavichord. Druhá místnost slouží jako obrazárna s rodinnými portréty, dále místnost s kolovrátkem, krásně malovanými skříněmi a úly, která představovala život venkovských lidí v Podkrkonoší. Dále sál věnovaný historii hradu se sádrovou maketou hradu a obrazy, jak hrad původně vypadal. Ve vitríně jsou artefakty, které se zde našly při vykopávkách. Součástí prohlídky je také rytířský sál s výstavou sakrálního umění. Po schodech jsme sešli do černé kuchyně se zajímavým renesančním krbem a sto let starým orchestrionem, který nám paní průvodkyně pustila.

Harantovské sklepy

Prohlídkový okruh Harantovské sklepy představuje každodenní život hradu za působení Kryštofa Haranta. Vychází z dobových dokumentů, především ze soupisu Harantova majetku z roku 1621, a přibližuje nejen tehdejší zásobování zámku, uskladňování potravin a přípravu jídla, ale také stravování a hygienu Harantovy rodiny. Kromě vinného a pivního sklepu a spižíren je zde hodovní síň a lázeň. Prohlídka je doplněna o středověkou mučírnu, i když na hradě původně nebyla. Natahování na skřipec a lámání v kole, katův meč a palečnice nebyli pro nás nic nového, ale zcela neznámá pro mě byla maska pro drbny a mučící nástroj kde odsouzenému drtili loket. Ve sklepech se dají zahlédnout i malincí netopýři.

netopýr ve sklepení

V celém objektu se dá fotit a u pokladny je kasička na dobrovolnou částku a to mě bylo natolik sympatické, že jsem ráda za focení zaplatila. Oba okruhy zaberou něco přes hodinu a není to vyčerpávající a zahlcující.

Pohled na Krkonoše

 

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *