• Menu
  • Menu

Hradčanské stěny

Ne, nebojte se. Nebudu Vás zvát na audienci u hradního pána, ani na pražské Hradčany a přilehlé stavby. Ty asi každý známe. A snad už se i Praha začne vracet k normálu, takže to zase bude v této oblasti spíše pro zahraniční turisty. Já jsem vyrazil do Hradčan v Ralsku.

Hradčanské rybníky

V bývalém vojenském prostoru nedaleko Mimoně leží oblíbené turistické letovisko, známé díky místním rybníkům a nedalekým pískovcovým skalám.

Hradčanský rybník

Hradčanský rybník najdeme přímo v centru obce. Do skupiny takzvaných Hradčanských rybníků patří ještě rybníky Černý, Vavrouškův, Strážovský a Držník. Celý komplex je ve správě státního podniku Vojenské lesy a statky ČR. V Hradčanském rybníku je dokonce možnost koupání. Po osvěžení můžeme zavítat do hradčanského informačního centra, kde se rádi podělí o zajímavosti a historii bývalého vojenského prostoru Ralsko. Já jsem však do Hradčan zavítal kvůli Hradčanským stěnám.

Hradčanské stěny

Hradčanské stěny

Jihozápadním směrem od obce se rozkládá Hradčanská pískovcová pahorkatina, někdy nazývaná Kumerské pohoří. Najdeme tady nepřeberné množství pahorků a kopců, z nichž většina má své vlastní jméno. Nejsou to vysoké hory, dosahují výšky 300-357 metrů a jsou tedy o cca 50 metrů výše, než obec samotná. Mimoto je tu k vidění řada různých pískovcových útvarů, jako skalní věže, převisy, pokličky a podobně. Procházím mezi tajemnými divokými roklemi po značených i neznačených cestách. Všude kolem je většinou bukový les, o kus dál i borový háj. Místy je to tu, jako by sem nevkročila lidská noha. Sluníčko prostrkává svoje paprsky skrze stromy, blahodárné ticho narušují jen zvuky lesa a bzučení hmyzu.

Hradčanská vyhlídka

Pro pořádek musím zmínit, že jsem byl v Hradčanech už před osmou ráno. Během návratu po poledni už takový klid zdaleka nebyl. Místní i další pěší turisté se vydali na houby a borůvky (já měl letos první). Dorazili i cyklisté a in-lajnisté a rázem to tu bylo jako na promenádě.

Cestou necestou

Na svojí procházce jsem navštívil tři důležité body. První je Hradčanská vyhlídka. Asi sto metrů po vstupu do lesa narážím na rozcestí. 300 metrů na vyhlídku. Převýšení 70 metrů na 300 metrů délky je na úvod docela brutální stoupání, ale stálo to zato. Hradčanská vyhlídka nabízí výhled na České středohoří, Českou Lípu, Lužické hory, Ralsko, Mimoň, Ještěd a okolí Hradčan.

Skála Psí kostel

Skála Psí kostel je pískovcová jeskyně se sloupy přecházející v otevřené převisy. Délka vnitřních chodeb je údajně 80 metrů. Nedaleká Skalní brána je 4 metry široká a 2,5 metru vysoký skalní útvar, kterému se někdy říká Malá Pravčická brána. Na rozdíl od své známější kolegyně je ovšem hodně zakrytá lesem.

Skalní brána

Od rozcestí pod Hradčanskou vyhlídkou už je cesta víceméně po rovině. Je ovšem vhodná jen pro pěší nebo maximálně horské kolo. Povrch lesních cest je totiž značně zanešen zvětralým pískovcem, takže někdy mám pocit, že se spíš brodím, nežli jdu. Do Hradčan se nejlépe dostaneme autem. Autobusové spojení tady sice funguje, ale pro výletníky ve zcela nevhodný čas.

Martin Pišín
Martin Pišín

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *