Do Českého Ráje, cesta příjemná je…
Je 11 h a my vyrážíme na výlet v Českém Ráji. Plánem je Valdštejn, Hrubá Skála a Sedmihorky. Jedeme z chatičky v Mužským a podle sousedčiny rady to bereme přes Turnov. Tam ale trošku bloudíme, několikrát se ptáme kolemjdoucích, až konečně směřujeme přes Kacanovy a Vyškeř na Hrubou Skálu. Je za 10 minut 13 h. V autě jsme jeli skoro 2 hodiny, ale i tak byl cesta krásná. Klikatila se mezi loukami a lesem a jak jsme se pomalu blížili k Hrubé Skále, začaly se mezi stromy objevovat i mohutné pískovcové skály.
Hrubá skála
Přijíždíme k úplně narvanému parkovišti, kde nás vítá milá paní a hned nám ukazuje, kde a jak máme zaparkovat (prý je to místo vyhrazené pro šéfa, ale že udělá výjimku, když už jinde není místo). Směřujeme k pokladně. Cestou míjíme několik stánků s různými suvenýry, přívěsky, kameny a rytířskou výzbrojí pro děti,… Přednáška začíná ve 13h a tak si rovnou kupujeme vstupenku i na prohlídku s přednáškou. Čekáme na nádvoří, kde hraje malá kapela studentů z konzervatoře příjemnou muziku. Najednou přichází prudký liják. Všichni čekající se sbíhají do průchodu. Mačkáme se s opravdu velkou skupinou. Mezi námi pobíhají děti. Přichází milá průvodkyně a začíná krátkým přivítáním. Pak nás pouští dveřmi pod věží dovnitř. Prohlídka byla velice krátká, prošli jsme asi 6 místností a vyšli si do věže na vyhlídku. Výklad byl moc hezky přednesený i s pohádkou pro děti.Po prohlídce míříme rovnou na oběd do zdejší restaurace.
Myší dírou
Vzhledem k rychle se měnícímu počasí (občas zaprší, pak zase svítí sluníčko) vyřazujeme z dnešního plánu výlet na Valdštejn. Šimonovi pořizujeme rytířský meč a scházíme dolů Myší dírou po zelené turistické značce, podívat se na chátrající lázeňský areál Sedmihorky.
Procházíme krásným lesem, ze všech stran obklopeni pískovcovými velikány, až se dostáváme na asfaltovou silnici, po které pokračujeme až k našemu cíli. Areál vypadá stále pěkně, ale když nahlížíme okny, vše je úplně vybydlené. Je vidět, že už tu nějakou dobu nikdo není. Chvíli se ještě procházíme a prozkoumáváme, jestli by se někudy nešlo dostat dovnitř. Některá výše položená okna jsou otevřená, ale zas takový dobrodruzi nejsme.
Zpátky se vracíme stejnou cestou. Ještě se zastavujeme na kafe, k meči pořizujeme štít a přilbu a po rychlé prohlídce kostela jedeme rovnou zpátky na chatičku.
Po tom co jsem viděl,jaký nezájem je ze strany majitele o turisty a jaká je to čistírna,mě tam už nikdo nedostane.A to může být zámek krásný jak chce….
Možná by bylo dobré více napsat, co se Vám nelíbilo, takto je příspěvek stručný a nejasný, díky Jana S.