• Menu
  • Menu

Itálie v zimě 2 – Chobotničky

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Itálie » Itálie v zimě 2 – Chobotničky

≈Bari

Jih Itálie v oblasti Apulie a město Bari jsme si vybraly z několika důvodů, opustit na chvíli kovidové šílenství a touha po slunci v pochmurných únorových dnech, také levné letenky a ubytování a  jeho poloha za dobrou cenu.

Bari přístav

Je nedělní ráno, venku vyzvánějí zvony. Vycházím na terasu, ohromí mě nejenom paprsky slunce, ale hlavně ten úžasný výhled a panorama města. Hlavní ulice Sparano, hluboko pode mnou, je teď ráno ještě opuštěná /je to taková Pařížská s obchody a kavárničkami0/, která je spojnicí mezi vlakovým nádražím a starým městem. Zásoby italských delikates jsme nakoupily a tak si děláme snídani v „našem“ velkém a příjemném apartmánu. Po snídani pak vyrážíme na obhlídku města. Venku je docela chladno, ale svítí slunce.

kakatedrála sv. Sabina Cattedrale San Sabino tedrála sv. Sabina Cattedrale San Sabino

Staré město a přístav

Jdeme starým městem a směřujeme do přístavu, kde je kupodivu docela rušno. Rybáři třídí své úlovky a skupiny převážně mužů štěbetají italsky, baví se a užívají volný den. Stejně jako my pozorují chlapíky mlátící čímsi o kameny. Není těžké poznat, že v rukou drží a tlučou právě ulovené chobotnice. Několikrát vyprané a připravené pak prodají přímo zájemcům. Je to zajímavá podívaná. Jinak chobotnice, když je dobře upravená, je výtečná delikatesa v kuchyni.  Mlácení chobotnicí o kameny nebo skálu je určitě namáhavé a když to rybáři odfláknou dostanete ji pak na talíř tvrdou a gumovou.

rybáři v přístavu

V zátoce s nádhernými modrými loďkami u divadla nás překvapuje spousta plastového odpadu. Přímo nad ním pak muzeum láká na výstavu, která se má zabývat problémem s plasty.

Teatro Margherita
(divadlo Bari)

Trajekty z Vari

Pokračujeme dále do obrovského překladiště zboží a přístaviště trajektů, které své pasažéry dokáží přepravit  a spojit místa v kontinentální Itálii s ostrovy Sardinie, Korsika a Elba, Řecku, Chorvatsku a dalších…

Trajektová přeprava v BAri

Tím, že nemůžeme sejít přímo na nábřeží a jít kolem plutu a betonu se nám nechce, vracíme se zpět do starého města.

Bari

Procházíme kolem význačných i méně známých památek, kostelů a zajímavostí. Jsme v malebných úzkých uličkách s vlajícím a voňavým prádlem. Opět skupinky mužů popíjejících kávu a pivo, projíždějící motorky sse stopou zapáchajícího benzínu, vchody zakryté jen záclonami a vůní připravovaného nedělního oběda, stoly s domácími právě udělanými klasickými, barevnými i plněnými těstovinami, sušená rajčata a další pochutiny pro procházející návštěvníky.

Konečně usedáme v jedné z uliček na výbornou kávu. U pultu vedle pak ochutnáváme skvělé právě sklizené mandarinky. Sluníčko už více hřeje a tak při pomalém návratu kolem přístavu už potkáváme větší skupiny lidí rodin a přátel, kteří si nedělní odpoledne opravdu užívají.

BAri

Pokud navštívíte staré město večer, ponoříte se do neopakovatelné atmosféry osvětlených uliček a katedrál.

Bari večer

BARI

Přístavní a historické město Bari je hlavním městem oblasti Apulie a leží na pobřeží Jaderského moře Žije tady přes 320 000 obyvatel. O vznik Bari se zasloužili Ilyrové. Později město ovládli Římané, kteří pojmenovali toto místo na Barium. Toto pojmenování místa zůstalo městu až do současnosti.

Z památek navštivte trojlodní baziliku, která je v románsko-apulijském stylu. V bazilice jsou uložené cenné relikvie Sv. Mikuláše. Celé průčelí kostela je bohatě zkrášleno byzantskými a arabskými reliéfy. Uvnitř baziliky stojí za pozornost arcibiskupský stolec Cattedra di Elia, který byl vytvořený z jediného bloku mramoru.

Cattedrale San Sabino z 11. století je vrcholným dílem románsko-apulijského stylu. Velmi cenná je byzantská ikona z 8. století, která se jmenuje Madonna Odegitria a byla přivezena byzantskými mnichy z Myry v Malé Asii.

Ve městě jsou další zajímavé budovy, například budova divadla Teatro Petruzzelli a další.

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *