Pláže a jeskyně
Vystupujeme ve stanici Polignano a Mare. Vlakem z Bari jsme jeli směr Lecce. Z nádraží míříme na vzdálenější část pobřeží, odkud se budeme vracet do starého města. Dlouhá čistá promenáda je místy přerušena hloučky rybářů, pejskaři a také lidmi, které venčí své kočky na obojcích.
Moře s kontrasem bílých domů starého města je tady modřejší než nebe. Je ještě poměrně chladno, ale sluníčko už chvílemi ukazuje svoji sílu. Ve starém městě zastavujeme na malém náměstíčku. Tady je otevřeno několik kaváren, kde posedávají místní i několik turistů u venkovních stolečků. Dnes nepospícháme a tak si objednáváme skvělou italskou kávu. Pozorujeme vše kolem a užíváme paprsků.
Pláž Lama Monachile
Pokračujeme ke známé pláži Pláž Lama Monachile /Cala Ponte/, kterou nejdříve pozorujeme z jedné z vyhlídek starého města. Blížíme se ke starému římskému mostu Bourbon, který pláž ve vrchní části protíná. Pokračujeme mezi skalisky s hradbou domů až přímo na oblázkovou pláž, která je magnetem pro všechny návštěvníky Polignone. Místo se nazývá Lama Monachile /vyschnuté koryto řeky/. Je tu celkem dost lidí, v létě se prý tady nedá ani hnout, jak je tu narváno. Někteří odvážlivci se i dnes koupou. Taky nás to láká, ale je tu dost jiných bláznů. Je únor a studený vítr dost fouká.
Pláž Lido Cala Paura
Pokračujeme dále po pobřeží a jsme opět na krásném místě s pláží. Jemně kamenitá pláž Lido Cala Paura.
Slunce se opírá do skal. Sedí tu několik domorodců. Je tu bezvětří, mám s sebou plavky a tak moc mě to moře láká, že se převléknu a jdu to zkusit. Voda je průzračná a vstup do vody pozvolný. Udělám pár temp a po těle se mi rozlévá příjemný pocit. Skvělé!
Zanzi Pizza
Máme hlad a tak pokukujeme po nějaké restauraci. Otevřené jsou spíše ty u silnice, ale nás láká restaurace s výhledem na moře. Většina jich je zavřených. Vracíme se k malému bílému stánku Zanzi Piza / 20,, Via Tosell/, který jsme objevily ráno a jaké je naše překvapení, že je otevřeno. „No piza, no piza“ !, několikrát zopakuje majitel. Ale my nechceme pizu, my chceme rybu ! Zve nás dál. Usedáme k prostřenému stolu, ve džbánku dostáváme červené víno a máme výhled jak jsme si přály. Na lístku je i chobotnice, kterou jsme si ještě nikde nestihly dát a tak objednáváme nejen chobotnici, zeleninu, ale ještě mořské plody. Jídlo , které dostáváme je skvostné, ještě jeden džbánek vína a pak už musíme na vlak.
Jeskyně Grotte di Castellana
Polignano a Mare je malé historické město, oblíbené a navštěvované pro své domy vystavěné na skále nad mořem. Nejstarší domy pochází ze 17. století. Centrem města je náměstí Vittoria Emanuele II, na němž se nachází kostel Santa Maria Assunta, jehož původ se datuje na konec 13. století. Další významnou památkou je tři kilometry vzdálené bývalé benediktinské opatství, a to včetně kostela San Vito z 11. století. Letovisko láká především nádherným mořem a asi 70 jeskyněmi, často dostupnými pouze na výletních člunech. Nejznámější je krápníková jeskyně Grotte di Castellana,. Jeskyně 2 km dlouhá, hluboká 60 metrů stvořila před dávnými věky podzemní řeka. Nadete ji asi 15km od Polignano a Mare.
Malebnými uličkami pak pokračujeme směrem na nádraží. Vlak do Bari jede po 17. hodině.
Moc krásný výlet!
Jsme v Bari, ještě nakoupíme s supermarketu a pak už pospícháme domů. Musíme si zabalit, vyplnit příjezdový formulář. Letíme až večer a tak máme připravený ještě jeden výlet do města Monopoli.
Přidat komentář