• Menu
  • Menu

Kefalonie 7 – nekrásnější pláže

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Řecko » Kefalonie » Kefalonie 7 – nekrásnější pláže

Siisia beach  Kanali beach Agios Thomas beach

Zmrzlé a natěšené na teplo a slunce se vracíme z nejvyšší hory Kefalonie. Krásné výhledy cestou a zastávka u kláštera Agios Gerasimos ve vesnici Omala, která se nachází ve vnitrozemí u městečka Valsamata. Patron ostrova, Svatý Gerassimos /zemřel v 16. století/,  klášter založil na původním svatostánku zasvěceném Panně Marii. Lidé dodnes  oslavují jeho narození i úmrtí. Interiéry kláštera jsou bohatě zdobené,  prostory pod ním ukrývají modlitební jeskyni.

klášter Agios Gerasimos

Kanali beach

Natěšené na koupání pokračujeme k moři. První zastávkou je pláž Kanali. Parkujeme někde nad pláží, je tu dost aut a tak necháváme auto na nejbližším možném místě v kopci. K pláži je to odtud možná 1 km po cestě, chvílemi mezi zelení. Už výhledy na písčitou pláž slibují parádní koupání. Pláž je docela rozlehlá. Můžete si vybrat a zvolit si místo, kde jsou  i naháči. Slunce dost smaží a tak stavíme z klacků a šátků malou chatrč. Koupání je skvělé. Chybí tu občerstvení  /naštěstí máme s sebou vodu!/. Vydržíme 2 hodiny a pak vyfuníme v tom vedru na kopec a pokračujeme dále.

pláž Kanali

Agios Thomas beach

Jsme v jižní části ostrova poblíž vesnice Karavados,  v malebné části obklopené skalami a nízkými kopci pokrytými borovicemi a agávemi. Parkování je v kopci a aut tady je více než dost. Jsou zde 2 restaurace, jsme hladové a tak  volíme restauraci Galini. Je tu hodně plno, ale místečko se našlo. Dáváme si řeckou kuchyni a jídlo je opravdu moc dobré. Výhled na moře přímo z restaurace je také parádní. Jdeme se vykoupat. Slezeme po žebříku, voda je fajn, je tu dost lidí a tak se brzy pakujeme.

restaurace Galini, pláž Agios Thomas

Siisia beach

Jsme u kláštera nejsvětější bohorodice ze Sissie. Zaparkujeme kousek u kláštera a pak procházkou jdeme na pláž. Stáčíme se více doprava a asi po 15 minutách jsme na krásné odlehlé pláži, jsme tu samy. Cesta je značená až k pláži, ale „normálním“ autem spíše nesjiízdná, pokud máte 4×4 tak asi ok. Už zručné jsme si znova postavily chýši proti palčivému slunci a užívaly si tady klidu a krásného  koupání. Pláž nemá žádné vymoženosti, žádné občerstvení, je nutné mít vodu!!! Nahoru zpět  do kopce,  už tak veselá cesta nebyla, ale jsme moc rády, že jsme tuhle pláž navštívily.

pláž Sísia

Klášter nejsvětější bohorodice ze Sissie

Na místě, kde dnes stojí chrám Přesvaté Bohorodice, stával v 18. století ženský monastýr. Podle místní legendy byl ostrov napaden piráty a ti se nemilosrdně vydali monastýr vyplenit. Mnišky se úpěnlivě modlili k ikoně Přesvaté Bohorodice, aby je před piráty zachránila. Legenda praví, že když piráti vtrhli do monastýru, místo mnišek spatřili jen plazící se hady. Zděšeni utekli pryč a poté činili pokání. Mnišky byly takto zachráněny a po své smrti se proměnily v hady.

Na řeckém ostrově Kefalonia v Jónském moři, nedaleko obce Markopoulo, stojí kostel zasvěcený Přesvaté Bohorodici. Na první pohled se příliš neliší od tisíců jiných pravoslavných kostelů rozesetých po řeckých ostrovech. Kostel u Markopoula je však pravoslavnými považován za místo jednoho z největších zázraků současnosti. Každoročně 15. srpna, na svátek Zesnutí Přesvaté Bohorodice (obdoby katolického Nanebevzetí Panny Marie), se zde objevují tzv. kefalonští hadi, známí také jako bohorodiční hadi.

klášter nejsvětější bohorodice ze Sissie (

Kostel Panny Marie u obce Markopoulu, kde se hadi každoročně objevují. Hadi se začínají v chrámu a jeho okolí vyskytovat vždy již v období kolem svátku Proměnění Páně, který v pravoslavném kalendáři připadá na 6. srpna. Počet hadů v chrámu a jeho okolí den po dni postupně narůstá a v předvečer svátku Zesnutí Přesvaté Bohorodice hadi chrám zcela naplní. Plazí se po zemi, po ikonostasu, po kněžích i po věřících.

Zdroj a více  zde.

Ještě jsme chvíli obdivovaly klášter, pokochaly se západem slunce a pak pospíchaly na trajekt , který nás převezl  do Lixouri.

 

 

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *