• Menu
  • Menu

Kolobrzeg /Kolberg/, lázně Kolobřeh

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Polsko » Kolobrzeg /Kolberg/, lázně Kolobřeh

Lázně na břehu Baltu, Kolobrzeg 

Přímořské letovisko u ústí řeky Parsety. Oblíbené město a rychle rostoucí přístav a také největší lázeňské středisko Kolobrzeg na polském pobřeží Baltského moře. Mikroklima, ve vzduchu nasycené jódem, typické pro pobřežní oblasti s poměrně silnými větry. 12 km dlouhé nádherné pláže, čistý vzduch a rozsáhlé plochy zeleně, cenné historické památky. Z přístavu odplouvají trajekty směrem na sever, odtud se dostanete  na dánský ostrov Bornholm či německou Rujánu (oba ostrovy jsou vzdáleny asi 100 km).

Kolobrzeg
Kolobrzeg

Kolobrzeg

Město leží  na východ od Usedomu, 150 km od  Štětína, na pomezí Trzebiatowského pobřeží a Gryfické a Bialogardzké nížiny. Jeho průměrná nadmořská výška představuje 8 m n.m. Rozloha je 145 km2. Osada zde existovala již v 8. století. Kolobrzeg je oddělen od otevřeného moře pásem písečných dun. Duny v některých místech dosahují výšky až 10 m. Baltské počasí je někdy nevlídné a větrné, přesto se však Kolobrzeg může pochlubit nejvyšší intenzitou slunečních paprsků na celém polském mořském pobřeží.

Maják v Kolobrzegu

První maják v Kolobrzegu byl postaven roku 1666, v lucernách se zapalovalo vždy, když měla do přístavu přuplout loď. Olejové svícení  bylo nahrazeno  plynovým osvětlením v roce 1909, kdy byl postaven nový maják. V roce 1945 byl maják zničen. Cihlový, mohutný maják, který stojí nyní v Kobrzegu, byl postaven jako součást pevnosti, na místě bývalé reduty z 18. století. Vstup na maják stojí 6 zlotých.

maják Kolobrzeg
maják Kolobrzeg

Molo

V současné době existující molo bylo slavnostně otevřeno 19. června 1971. Stavba má délku 220 metrů a šířku 9 metrů, pěší most se nachází asi 4,5 m  nad hladinou moře. Oblíbené místo vycházek  bylo v roce 2014 zrekonstruováno. Moderní molo je na konci dvoúrovňové, v sezóně zpoplatněné.

Kolobrzeg
Kolobrzeg

Lázně

Vzhledem ke svému specifickému mikroklimatu a přírodním léčivým produktům (léčivému bahnu a solným roztokům) se Kolobrzeg řadí mezi nejvyhledávanější přímořská lázeňská letoviska. Od roku 1830 se zde začala budovat sanatoria a bourat pevnostní prvky, Po roce 1872 byla zahájena výstaba lázeňské infrastruktury, která ale byla za druhé světové války zničena. Největší polské lázně, které vznikly v Kolobrzegu po válce, se specializují na léčbu dětí a pomáhají při léčbě nemocí dýchací cest, kardiovaskulární soustavy, motoriky a také trávicího ústrojí a endokrinní soustavy.

Solný trh i mezinárodní  Interfolk

Atrakcí je prohlídka dolů povrchové rašeliny. Zdejší ložiska rašeliny vznikla po ustoupení skandinávského ledovce. Rašelina obsahuje cenné biologocké složky. Místní minerální vody se stáčí v místě někdějšího pivovaru v severní části Solného ostrova. Velmi populární je Solný trh (starobylý Mariacki trh). Od r. 1992 se zde pořádá mezinárodní folklórní setkání „Interfolk“. Kolobrzeg a jeho okolí je také vyhledávanou rybářskou oblast. Město je rovněž dobrou základnou pro turisty a cyklisty.

Bitva o pevnost Kolberg

Na konci druhé světové války byl Kolobrzeg  velmi slavným městem. Šéf nacistické propagandy Joseph Goebbels si pro svůj velkofilm vybral bitvu o pevnost Kolberg, od které roku 1807 musel s nepořízenou odtáhnout i sám Napoleon se svým vojskem. Barevný film patří k velkolepým nacistickým velkofilmům s ukázkou jejich propagandy. Hlavní hrdina pak svou řečí připomíná vůdce Adolfa Hitlera.

Kolobrzeg
Kolobrzeg

Rok 1945

V březnu 1945 se v Kolobrzegu odehrály prudké pouliční boje mezi německou armádou na jedné straně a polskou a sovětskou na straně druhé. Ještě před začátkem sovětské ofenzívy v lednu 1945 byl Kolberg prohlášen za pevnost, stalo se tak v listopadu 1944. Po zahájení drtivého sovětského útoku se přístav stal pro Němce nesmírně důležitým. Byla to důležitá zastávka při zásobování oddílů bránících se ve Východním Prusku a v Kuronsku a hlavně to bylo útočiště obrovského davu uprchlíků, kteří odtud byli evakuováni např. do Rostocku nebo Kielu.
Velitelem pevnosti byl nejprve generálmajor Paul Hermann, který se velmi špatně snášel se místními nacistickými špičkami a 20. února 1945 byl odvolaný do Štětína. Nahradil ho velitel ženijních jednotek v Kolbergu plukovník Gerhard Troschel. V té době už se jednotky sovětského 1. běloruského frontu velmi přiblížily k městu. Kolberg byl doslova přecpaný uprchlíky. Jejich počet se odhaduje na 50 – 85 000. Stále ještě fungovalo železniční spojení na západ, po úplném odříznutí města už existovala pouze cesta po moři. Kriegsmarine dokázala z města dostat velké množství civilistů i raněných vojáků a na konci boje i zbytky posádky. 1. března 1945 byl jmenovaný definitivní velitel pevnosti – plukovník Fritz Fullriede. / rok 1945, převzato : http://www.panzernet.net//

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

komentářů