San Augustín a místo kokainu sušená smetana
10.4.2013
Vstaneme už v 5 ráno. Představa švábů v pokoji, nás vyhnala brzy z postele. V recepci je polonahý chlap a něco řve, asi taky potkal šváby. Včera nám taxikář tvrdil, že nádraží je hned vedle, nebyla to pravda. Jedeme docela dlouho a kupujeme lístky na autobus. Jede v 7 hodin, nemáme nic k jídlu, vodu jsme nakonec koupili, ale byla strašně předražená. Jsme na cestě 4 hodiny do Pitalito. Když dorazíme na místo, čeká na nás dodávka a přendávají nám ochotně bágly do dodávky. Už je to jen kousek cesty do našeho cíle. Opět krásná cesta, nádherný vzduch a příroda. Konečně jsme v Andách ve vesničce San Agustín. Nechali jsme si poradit od řidiče, kde se ubytovat. Byla to trefa do černého.
El Jardin, Casa Colonial. Pokoj se pěkný, máme terásku, posezení venku, houpačku a voliéru hned u dveří. Bohužel je tu taky studená voda. Petr po cestě ztratil mobil. Hned psal domů, aby mu zablokovali SIM kartu. Zašli jsme se konečně najíst do místní jídelny na polévku a kuře s fazolemi. Přepadl nás silný déšť. Jdeme tedy koupit ovoce a nějaké další potraviny na zítra a jdeme zpět do hotelu. Pereme si věci a odpočíváme. Do báglu se mi vysypala celá plechovka sušené smetany. V oblasti proslulé kokainem to vypadalo podezřele. Šla jsem za paní, co v hotelu uklízela a požádala jsme jí o pomoc. Strčila prst do sušené smetany, zjistila ochutnáním, že to není kokaina odvedla mě k lavoru, kde jsem si dala bágl do pořádku. Sedli jsme si před domeček, rozdělali si slivovici, hroznové víno a odpočívali. V tom dešti se stejně nedalo nic jiného dělat. Prohlídku parku musíme nechat na zítra. V 8 večer už spíme jako mimina.
Přidat komentář