• Menu
  • Menu

Kuba 17 – Trinidad UNESCO

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Severní a Střední Amerika » Kuba » Kuba 17 – Trinidad UNESCO

Město Trinidad

Rozloučily jsme se s paní domácí a už v 6,45 ráno jsme byly připravené na odjezd do Trinidadu. Lístky jsme měly koupené u cestovní kanceláře Transtur. Nasedli jsme všichni do autobusu a řidič vyzvedával další lidi, kteří byli ubytováni v lepších hotelech na kopcích. Nejdříve v La Ermita, kde jsme se před 2 dny koupaly v bazénu a opravdu luxusní byl Los Jazmines, odkud je snad nejhezčí vyhlídka do údolí. Neměly jsme bohužel možnost vystoupit z busu, tak jsme jen zíraly skrz okno s otevřenou pusou. Valle de Viñales bylo trochu zahalené mlhou a právě začínal východ slunce. Božská nádhera a navždy nezapomenutelný okamžik.

Po cestě se stavělo celkem 2x. Nejdříve po 2,5 hodinách na toaletu a na rychlé občerstvení. Zastávka byla příjemná, protože malý motorest stál hned u jezera. Druhá zastávka byla na oběd v nějaké eko-farmě, kde jsme si mimo docela dobrého oběda, ještě prohlédly leguány. Pásl se tu býk, po restauraci běhaly slepice a proháněla se tu koťátka.

Trindad kousek od hlavniho náměsti
Trindad kousek od hlavniho náměsti

Trinidad

Projely jsme městem Cienfuegos, ležící přibližně 230 km jihovýchodně od Havany. Tady vystoupili všichni francouzsky mluvící turisté, protože jedni z prvních osadníků města byli Francouzi a Cienfuegos má stále francouzského ducha. Nás ovšem ještě čekala další dvojhodinová jízda. Bus byl naštěstí klimatizovaný a docela pohodlný. Jen jsme v Trinidadu vystoupily, zasáhlo nás strašné vedro. Neměly jsme zamluvené žádné ubytování, není tu internet, a tak jsme zašly do prvního hotelu, co jsme uviděly. Byl příšerně komunistický a nechutně předražený. Táhly jsme se městem v dusném podnebí a naše bágly těžkly. Nevěděly, kde budeme dneska nakonec spát. Přidala se k nám nějaká babča a nabízela nám ubytování. Koutkem oka jsem zahlédla paní, jak otvírá dveře do krásného stinného dvora se zahrádkou a terasou na střeše. Hned jsme šly za ní, zda nemá volný pokoj. Měla a tak jsme se s nadšením ubytovaly v koloniálním domě na adrese: Hospedaje, Casa Colonial, Jose Marti 327, Trinidad. Bylo to tu opravdu luxusní ubytování a platily jsme jen o 5 CUC více, než ve Viñales. Bohužel, bylo volno jen na dvě noci.

Trinidad nenápadný vchod do našeho paláce
Trinidad nenápadný vchod do našeho paláce

Plaza Mayor

Šly jsme se projít po Trinidadu a hlavně si zajistit v cestovce výlet na další den do Valle de los Ingenios, volně přeloženo jako Údolí cukrovarů. Byly jsme strašně zklamané, že už údolím neprojíždí starý vláček, ale že musíme jet autobusem. Bylo už dost pozdě a času jen tolik, abychom si prošly hlavní náměstí Plaza Mayor. Jsou to vlastně čtyři jednoduše oplocené zahrádky s palmou a všude jsou rozmístěny sochy a ozdobné detaily. Koloniální domy jsou pěkně malované a s balkónky. Dnes slouží především jako galerie, nebo luxusní restaurace. Nejvíce nás ohromilo, že tu kovbojové jezdí v ulicích na koních a všude jsou rozvěšené dřevěné klece s ptáčky. Samotné centrum není nijak veliké a prohlídka zabrala sotva hodinu. Nepříjemné na Trinidadu bylo, že sem jezdí moc turistů. Zašly jsme si do restaurace na tomatovou polévku, která byla docela chutná. Naneštěstí jsem musela na toaletu, a viděla jsem, kde polévku připravovali. Vařilo se venku na staveništi a v neskutečně špatných podmínkách. Raději jsem Jance detaily nevyprávěla.

Trindad
Trindad

Trinidad – koloniální město v UNESCO

Trinidad leží ve střední části Kuby v provincii Sancti Spíritus. Je krásně umístěn mezi mořem a horami Guamuahaya. Pravděpodobně je nejzachovalejším koloniálním městem na ostrově, což bylo hlavním důvodem, proč bylo spolu s blízkým Valle de los Ingenios v roce 1988, prohlášeno kulturním dědictvím UNESCO. Město založil španělský konkvistador Diego Velázquez de Cuéllar v roce 1514.

Convento e Iglesia de San Francisco de Asis
Convento e Iglesia de San Francisco de Asis

Na počátku založení města se zde v okolí těžilo zlato a dařilo se zemědělství. Nejkrásnější domy ze 17. až 19. století jsou z období, kdy se zde v okolním údolí pěstovala cukrová třtina a tabák. Po zrušení otroctví Španělskem v roce 1820 se trh s cukrovou třtinou zhroutil a po válce za nezávislost v 19. století, už byly cukrovary opuštěny a město postupně upadalo. Díky ekonomické stagnaci se nerozvíjelo a zachovalo si své koloniální budovy okolo Plaza Mayor. Na náměstí jsou muzea Museo Romantico (bylo dlouhodobě zavřené) a Museo Historico Municipal, které navštívíme zítra. Nad Plaza Mayor se vypíná Convento e Iglesia de San Francisco de Asís a kostelík Iglesia Parroquial de la Santisima Trinidad, který, ač stojí na stejném místě od roku 1620, byl dokončen v roce 1892.

cestopis následující

cestopis předcházející

Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *