Přímořská promenáda Malecón
Malecón, původně Avenida del Golfo, je dnes nejznámější kubánská přímořská promenáda. Osm kilometrů dlouhá hráz se táhne podél pobřeží jako šedý had od čtvrti Vedado až k přístavu Habana Vieja. Nehostinné pobřeží Atlantského oceánu mezi Castillo de San Salvador de la Punta a Rio Almendares s neproniknutelným mořem plným ostrých útesů a silným větrem bylo v době španělské nadvlády považováno za přirozený val proti útokům z venčí. Postupem času, jak se město rozrůstalo, se z oblasti stává zanedbaná špinavá část města, která byla během zimních měsíců často zaplavována.

Prvním návrhem na obnovu a stavbu promenády s hlavním cílem zabezpečit pobřeží před vlnobitím a nepříznivými povětrnostními vlivy od moře, byl pověřen roku 1857 významný kubánský inženýr Don Francisco de Albear. Celý projekt měl stát 850.000 pesos a španělská vláda se neodvážila s výstavbou začít. Nové práce začaly za pomoci amerických vojenských inženýrů až v roce 1901 a než stavba dosáhla k Río Almendares, trvalo to celkem 50 let.

Malecón
Malecón byl postaven čtyři metry nad mořem a původně byl lemován neogotickými a art deco barevnými vysokými domy. Ty nebyly schopné odolávat extrémnímu vlnobití, slané vodě, znečištění a hurikánům. Budovy na pobřeží jsou opravdu v kritickém stavu a pomalu se hroutí. Ekonomické strádání během vlády Fidela Castra si i zde vybralo svoji daň a komunistická vláda měla jiné investiční priority. Chodník je plný výmolů a hráz se rozpadá. Promenádu navíc nepěkně poznamenala výstavba divných komunistických hotelů a jen těžko jsme hledaly venkovní restauraci se zahrádkou.

Setkávání lidí na promenádě Malecón
Malecón přesto zůstává důležitým místem pro setkávání se místních lidí. K večeru se zde při západu slunce setkávají a prý je tu opravdu živo. My tu s Jankou byly dopoledne a bylo tu mrtvo. Jen občas někde rybář nahodil udici, nebo tu sedělo pár záškoláků.
Monumento Calixto García a Memorial a las Víctimas del Maine
Další dva památníky, na které jsme narazily na promenádě, jsou Monumento Calixto García, s jezdeckou sochou generála kubánské války za nezávislost. Druhý je památník Memorial a las Víctimas del Maine. Dříve vrcholek tohoto monumentu zdobila socha orla s roztaženými křídly, ale hurikán sochu poškodil a nový orel už měl křídla svěšená dolů. Nakonec byl úplně odstraněn, jako symbol imperialismu. Monument je postaven na památku obětem z americké bitevní lodi USS Maine, která explodovala v havanském přístavu 15. února 1898. Zahynulo všech 260 členů posádky. Toto neštěstí eskalovalo napětí mezi Spojenými státy a Španělskem a přispělo k vypuknutí Španělsko-americké války o dva měsíce později.

Přidat komentář