Monumento a la Toma del Tren Blindado
Navštívily jsme Monumento a la Toma del Tren Blindado připomínající slavnou bitvu o město Santa Clara, která byla rozhodující akcí kubánské revoluce a pomohla svrhnout diktátora Fulgencia Batistu. Postupně jsme si prošly všechny vagóny, které zůstaly přesně v té samé pozici, jako tomu bylo při vykolejení vlaku. Pancéřované vagony měly opancéřované jen boky a strop, ale podlaha byla dřevěná. Toho pravděpodobně využili povstalci, když podlahu zapálili Molotovovými koktejly. Uvnitř bylo vystaveno plno dobových fotografií partyzánského a vojenského oblečení, helmy a zápalné láhve. Visí tu puška M1 Garand, karabina M1 a kulomet (Browning Automatic Rifle -BAR). Zajímavým exponátem je buldozer na podstavci, který povstalci použili na zničení železniční tratě a vykolejení vlaku. Všechny popisky byly bohužel jen ve španělštině, ale měly jsme štěstí a náhodou jsme se přimotaly ke skupince nadšených Kanaďanů, kteří hltali každé průvodcovo slovo a kladli mnoho doplňujících otázek. Nic jsem o této bitvě nevěděla a nejsem žádný odborník na kubánské dějiny. Tuším ale, že fakta o Che a jeho revoluci byla překroucena a idealizována. Ve zkratce tedy předávám informace, které jsme získaly z výkladu průvodce.
Poručík Che Guevara
Castro poslal jednoho ze svých nejvěrnějších poručíků Che Guevaru, aby zaútočil na toto klíčové a strategické místo. Útok vypadal z počátku sebevražedně, jelikož Batistova armáda byla v obrovské převaze. Skládala se z 2500 vojáků a důstojníků, 10 tanků, 12 obrněných vozidel, lehkých a těžkých kulometů, pancéřové pěsti, minometů a velkého množství munice pro všechny tyto zbraně. Dalších tisíc vojáků bylo rozptýleno na strategických místech po celém městě. Navíc do města mířil z Havany obrněný vlak s dalšími 400 dobře ozbrojenými vojáky. Che povstalecká armáda disponovala pouze 300 partyzány a navíc byli vyčerpáni po dlouhém pochodu a neustálých bojích s vládními jednotkami. Che mazaně využil železniční sítě, která byla na Kubě jednou z nejrozvinutějších v Latinské Americe a během revoluce umožňovala Batistovi poměrně rychle přesouvat vojáky, náklad a zásoby.
Cesta do Havany je volná
Nad ránem 28. prosince 1958 se Che a jeho muži vyzbrojeni pouze jedním tankem přiblížili k městu. Jedinou šancí na záchranu akce bylo vykolejení a přepadení obrněného vlaku mířícího do Santa Clary. Povstalci nastražili léčku a vlak se jim podařilo vykolejit. Batistovi vojáci se dostali do bezvýchodné situace a jejich velitel kapituloval. Při bojích padlo jen šest partyzánů, zatímco armáda ztratila 300 mužů. Morálka mezi vojáky v kasárnách byla v té době již velice nízká a nechtěli se nijak zapojovat do boje. Bezpochyby pociťovali i sympatie k rebelům. Později se vzdali i další vojáci, to když se k bojům proti Batistovým vojákům přidali i místní obyvatelé, kteří pomáhali ničit železniční tratě a stavěli barikády. Město bylo dobyto a cesta do Havany volná. Postupně se přidávala i další kubánská města.
Castro hlásá vítězství
revoluce!
Dne 1. ledna 1959 opouští svržený prezident Batista Kubu a odlétá na Haiti. 2. ledna ráno je už i Havana v rukou povstalců a revoluce slaví vítězství. Zhruba ve stejnou dobu Castro obsazuje Santiago a z balkonu radnice hlásá vítězství revoluce. Santiago bylo dočasně vyhlášeno hlavním městem Kuby.
Projev z holubicemi
Dalšího dne se Castro vydává na vítěznou jízdu napříč Kubou do Havany. Lidé revolucionáře nadšeně vítají. 8. ledna přijíždí kolona povstalců do Havany a Castro ještě téhož dne pronáší svou legendární vítěznou řeč. V závěru řeči mu na ramenou přistávají 2 bílé holubice, které v afrokubánském kultu santerie znamenají život. Zdá se tedy, že tento náboženský kult ovlivnil triumfální okamžik revoluce. Vše bylo předem sehrané a nacvičené představení a holubice měly vytvořit dojem, že revoluce má svým způsobem vyšší, nebo snad dokonce nadpozemské poslání a její trvání bude dlouhé. Jak se později ukázalo, revoluce vytrvala až do současnosti.
Železniční stanice Santa Clara
Železniční stanice Santa Clara na konci města leží přímo u památníku a je stále v provozu. Když jsme odcházely od památníku, zrovna tudy projížděl vlak, který byl v horším stavu, než ten obrněný z roku 1958. Na šraňkách zastavil modrý stařičký náklaďák předělaný na autobus pro místní obyvatele. Domy v okolí žel. stanice byly polorozpadlé a z olupující se omítky garáže se z portrétu usmíval Che, pod kterým byl nápis: Guerrillero legendario, hombre valiente y cabal paradigma universal por tu extirpe solidario hoy to pueblo proletario te ve, te palpa, te siente y con tu estrella en la frente se dispone a celebrar contigo el gran despertar que existe en el continente.
Přidat komentář