Na soutoku Berounky s Vltavou
Zastavuji pod silničním mostem kousek od přístavu Radotín. Lahovický most je 216,8 metrů dlouhý. Parkoviště je hodně zaplněné, je krásné teplé a sluneční odpoledne. Na obou březích jsou rybáři. Pokračuji směrem na Lahovičky podél Berounky. Téměř celá plocha z pravé strany je oplocena ohradníkem za kterým se pasou koně. Paprsky mají takovou sílu, že na březích se lidé opalují, už jen čekám, kdy někdo skočí do řeky.
Na protějším břehu je také živo, maminky s kočárky, cyklisté, bruslaři. Lidé potřebují jít do přírody, aspoň na pár hodin zapomenout, dýchat čerstvý vzduch, je to oáza na chmury a neutěšenou kovidovou situaci i nouzový stav.
Kolem břehu je pořád, co pozorovat, hnízdící kachny, pasoucí se ovce, rybáře, u některých záhadných příbytků se uklízí po zimě…Jsem u přívozu v Lahovičkách, příště se vydám i na druhou stranu. Zpět jdu po silnici.
Lahovice – Lahovičky
Místní část Zbraslavi na levém břehu Vltavy při jejím soutoku s Berounkou, k níž patří i osada Lahovičky na protilehlém levém břehu Berounky. V Lahovicích Berounka ústí do Vltavy zleva. Poprvé se Lahovice uvádějí v r.999 v zakládající listině kláštera v Ostrově/u Davle/. V roce 1829 při povodni si Berounka prorazila hlavní koryto do vedlejšího ramene – území Lahovic tak rozdělila na dvě části /LAHOVICE A SEV. POLOŽENÉ LAHOVIČKY/. Voda byla odjakživa zdrojem obživy /žilo zde vždy mnoho rybářů/, na druhé straně skýtala smrtelné nebezpečí při povodních- např. V r. 1890 zaplavila nejen všechny domy, ale navíc při té pohromě explodovala tovární pec na šamotové cihly.
Do r. 1968 byly Lahovice samostatnou obcí, poté byly připojeny k Praze a v roce 1990 spojeny do jedné městské části Zbraslavi.
Přidat komentář