Procházka Radotínským údolím

Probouzející se jaro, šimrání teplých slunečních paprsků a touha nadýchat se čerstvého vzduchu. Dost na to, aby člověk po dlouhé zimě vylezl z kutlochu! Člověk nemusí ani jet daleko, stačí vlézt do lesa a přírodu má skoro za okny. Území přírodní rezervace Radotínské údolí čítá mnoho hektarů, my jsme zvolili jako výchozí bod desetikilometrové procházky Radotín a cestu plánovali tak, aby jsme se zase do Radotína vrátili. Máme rádi opuštěné i fungující kamenné lomy a tak jsme ani tentokrát nemohli opominout  růžový mramorový lom Cikánka. Nádherné druhy podléšek a dalších jarních bylin, které právě vykvétaly nám procházku ještě více zkrášlily.

Celé krasové území rezervace je zajímavé  svými  typickými rostlinami a živočichy. Radotínské údolí sehrálo v 19. a 20. století významnou roli při rozvoji přírodních věd a to hlavně geologie a botaniky. Údolí se rozprostírá v okolí soutoku Radotínského a Mlýnského potoka a přírodní rezervací je od roku 1975. Oblast obklopuje Zadní Kopanina ze severu a Kosoř z jihu. Na východ od rezervace se nachází osada Cikánka a na jihozápadě Choteč.

Radotínský potok

Radotínský potok vytvořil členité meandrující údolí se skalními výchozy devonských vápenců a břidlic. Území (130.2 ha) pokrývají dubohabřiny, šlapákové doubravy a druhově bohaté skalní trávníky. Žije zde řada významných druhů rostlin, bezobratlých a také teplomilných hub, proto je Radotínské údolí cílem mnoha přírodovědeckých exkurzí.

Skalní výchozy a stěny opuštěných lomů tvoří souvislý geologický profil od Zadní Kopaniny (tufitické břidlice) k jihu (vápence a vápence s břidlicemi). Mlže, gastropody, hlavonožce, graptolity, aeuryptery a lilijice tady nacházel již Joachim Barrande.

Stará mlýnská cesta

V údolí je několik bývalých mlýnů, u Zadní kopaniny je to Tesařův mlýn, dále je to Maškův (Brejchův, či Dolejší), Špačkův mlýn a další. Mlýny bývaly propojeny mezi sebou cestou, která vedla podél potoka – Stará mlýnská cesta. Mlýny byly středem vzdělanosti a kultury a měly výjimečné postavení v rámci obcí. Radotínský potok pramení západně od hlavního města u Ptic a po 19,5 km  se ve výšce 195 m pod Radotínem vlévá do Berounky.

Radotínské skály

Přírodní památka (28.3ha), vyhlášená v r. 1988, chrání tři oddělené části levého svahu údolí Radotínského potoka za sv. okrajem Radotína. Rezervace je součástí Přírodního parku Radotínsko – Chuchelský háj.