Lefka Ori – Katafigio a okolí
Celý únorový pobyt na Krétě nás mimo nádherného počasí, ostrova bez turistů, tyrkysového moře, kvetoucích mandloní a dozrávajících pomerančů a mandarinek, provázely neskutečná panoramata, která dotvářela pohoří pokrytá sněhem. My jsme se za sněhem vydali do pohoří Lefka Ori.
Planina Niatos – Katafigio
Z Chanie vyrážíme dnes do hor. Pohledy na sněhové hory v nás umocňuje touhu si tady na Krétě na ten sníh alespoň sáhnout. Odbočka do hor směr na Exopoli. Zastavujeme u kostelíka nad Kares a pokračujeme po odbočce na Tavri po udržované cestě autem až na planinu Niatos k horské chatě. Nikde ani živáčka hory jsou naše.
Po žluté E4
Vyrážíme po žluté E4. Počasí je opravdu ideální. Je únor a tady v horách svítí slunce a je kolem 20 stupňů. Kolem vyprahlo a sucho, jdeme po kamenité cestě směrem vzhůru. Sněhová hora vypadá blízko, ale zdání klame. Čím jdeme déle, tím se i hora oddaluje. Z různých stran je občas slyšet cinkání zvonků ovcí a koz. Cestou jsou všude poházené vystřílené nábojnice. Moc příjemné to není, je uprchlická krize a člověk neví po kom tady teda střílejí! Máme menší zásobu vody a i teď v zimě jde člověk silně vyprahlou krajinou.
Jít tady v létě v parném počasí by se nám nechtělo. V jednu chvíli značení pokračuje prudce do kopce. Značky se ztrácejí v klečích mezi skalními balvany a keři, které ukrutně píchají. Au. Na stezce mezi křovím a jehličnany se chvílemi ztrácíme. Nad námi už začínají sněhové plotny, dáváme si za cíl dojít až tam, kde je sníh. Hurá!!! Honza by nejraději vylezl až na vrchol, ale čas pokročil, naše tříhodinová túra končí. Jdeme raději zpět, nejsme vybaveni na horskou túru.
Sestup je horší než výstup. Značky se nějak ztratily mezi skalisky. Jsme zpět na kamenité cestě, dole v údolí ještě pokračujeme po modré značce, mapu nemáme tak ani nevíme, kam to vede. Všude opět nábojnice. Příjemnou horskou procházku ukončíme ještě horskou jízdou až ke kamennému suťovišti. Z hor pak se zastávkami a pěknými výhledy sjíždíme k moři do Hory Sfakion.
Po žluté značce je možné absolvovat horskou túru směr Omalos /trasa je dlouhá kolem 18 km/. Trasa je náročná, je nutné být vybaven do hor a mít dostatek tekutin na cestu. Po cestě je horská chata Kat Katsiveli. Cestou je možné vidět vrcholky hor v okolí plošiny, které leží směrem na východ.
Mapa u parkoviště, byla z velké části rozstřílená a dost nečitelná. Pro trasy do Lefka Ori existují 3 mapy vydavatelství ANAVASI, které pokrývají téměř celé pohoří a které bývají k dostání jak v obchodech na jižním pobřeží, tak i v některých obchodech ve městech/ tu mi samozřejmě nemáme, teď mimo sezónu je dost těžké cokoli sehnat/.
Lefka Ori
Vápencový masiv se vypíná v západní části, s druhou nejvyšší horou Kréty Pachnes, až do výše 2543 metrů. Na vrchol lze vystoupit po značené turistické cestě z osady Anopoli. Od planiny Omalos na západě až na východ na planinu Niátos, či níže položenou planinu Askifou vede značená cesta (černo-žluté pruhy na skalách a kamenech černo-žluté tyče či kosodélníkové značky). Cesta je součástí mezinárodní jihoevropské trasy E4 a vede prakticky celým ostrovem Kréta. Pohoří Lefka Ori / u západního okraje /se dělí na dvě větve: jižní pobřeží (výškově nejvýše do 500 m), horská větev překonává celé pohoří. Pohoří patří do těžších a náročnějších turistických tras. Je nutné mít dobrý orientační smysl a zkušenosti s pohybem v náročných kamenitých terénech /v létě při vysokých teplotách a nedostatku vody jsou výstupy pro svou náročnost přirovnávané k pohybu v horské pouští.
Pokud cestu a výstupy do této oblasti plánujete, je dobré se dobře připravit a nepodceňovat možná nebezpečí.
Přidat komentář