V roce 1989 jsme demonstrovali, stávkovali a měli strach. Naší dceři bylo pouhých 5 let. Mnoho lidí říkalo, že pár křiklounů a chartistů tady nic nezmění. Není to pravda, strach a píle za to stály!
A my se jednoho krásného dne z totalitního režimu, probudili do svodného rána.
Uběhlo 30 let. Dnes mám dcery 3 a jsou dospělé. Jsem šťastná, že můžeme žít ve svobodné zemi a vím, že to není samozřejmost. Nejsem politik ani řečník, ale teď to v naší krásné zemi smrdí. Je tu znova arogance a já chodím i se svými dcerami na demonstrace.
Síla a slušnost, která protesty provází, znova mrazí. Ti, co jsme je zvolili a kteří nám vládnou se naší slušnosti i protestům vysmívají. Někteří! Nedodržují zákony a vrhají temné mraky na celou naši zemi.
Dnešní Letná, to byl jeden velký lidový protest proti zvůli a nepravostem.
Je jedno jestli to bylo 200 000 nebo 250 000 i více lidí, ta síla rve srdce nás všech. Něco se stát musí a já věřím, že svoboda bude zachována a požadavky protestujících budou splněny.
Milion chvilek pro demokracii
Na Letné dnes vyvrcholila série protestů za nezávislost justice a lepší vládu, kterou pořádá spolek Milion chvilek.
Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.
Přidat komentář