Tento článek bude pojednávat o čistě subjektivním názoru na Lotyše a lotyšskou kulturu. Nemusíte souhlasit se všemi mými názory, ale takto jsem to viděla a cítila já… V Lotyšsku jsem strávila téměř tři týdny.
První dva týdny jsme společně s dalšími mezinárodními studenty řešili krajinářské a urbanistické téma při pobřeží Baltického moře, v místě, které mělo velmi složitou a smutnou historii. Po ruské okupaci v roce 1940 bylo toto místo uzavřeno běžným obyvatelům a sloužilo jako vojenský újezd. V dnešní době (50 let uzavřené a 20 let opět volně obývané) jsou zde hlavním problémem rozpadající se a opuštěné domy. V rámci našeho projektu jsme navštívili mnoho vesnic a měst při pobřeží. K mému údivu jsem se se stejně opuštěnými domy setkala například i v centru opravdu turistického města Ventspils, stejně jako následně v centru hlavního lotyšského města, Rigy. Během našeho projektu jsme se seznamovali s místními lidmi a jejich tradicemi. Téměř všichni nás informovali o problému najít si zde práci a to v jakémkoli oboru.
Vše mi do sebe začalo zapadat, až když jsem měla možnost navštívit a mluvit s mou kamarádkou z Rigy třetí týden mého lotyšského pobytu. Neptala jsem se jí na to, jak vidí Lotyše ona. (I když její odpověď na to, jací jsou zde kluci, byla: „Kláro, nic speciálního. Hlavně si tady s žádným nezačínej.“) Snažila jsem se být dobrým pozorovatelem. Kromě toho, že se v této zemi absolutně netřídí odpad, což mě, jakožto ekologického aktivistu J , zděsilo, jsem byla překvapená také tím, jak krásné jsou zde místní dívky. Můj názor mi potvrdili i moji kamarádi (kluci ze Španělska a Turecka), kteří mi sdělili, že: „Za 14 dní jsme zde neviděli žádnou ošklivou holku.“ Tak jako v Itálii platí pravidlo „la bella figura“, kdy by ženy na ulici nevyšly nenalíčené a neupravené, tak i tady vidíte a potkáváte jen samé vyšňořené slečny v botách na podpatku s výrazným make-upem, nejlépe v těsně přiléhavých šatech a s výrazným výstřihem. Zda hledají inspiraci v módních časopisech nebo v televizních seriálech, které zde běží v původním znění s lotyšskými titulky od rána do večera, těžko říct.
I přes určitou pózu, podle mého názoru „konzumní dokonalosti“, jsem byla překvapena, jak silně jsou i v hlavním městě zakořeněny místní tradice. Tak například, když se žena vdává, ještě pořád platí pravidlo, že musí (měla by) uplést výbavičku pro miminko, případně pro známé, jako svatební dar. Je pravda, že už nemusí naplnit svými výtvory celou velkou truhlu, tak, jako tomu bylo dřív. I tak se zde ale pletení pořád učí na základní škole, kdy v posledním ročníku musí žáci předvést, že se plést opravdu naučili.
Jako největší problém této země vidím ztrátu národní hrdosti. Za celé tři týdny jsem nepotkala snad nikoho, kdo by se mě snažil přesvědčit o tom, jak je Lotyšsko krásné a jak skvěle se tu žije. Hodně lidí je se současným stavem země nespokojeno, nadávají, že nemohou najít práci ve svém oboru, že se všechno zdražuje, a celkově jsem cítila z lidí nudu a čekání na změnu, která ovšem nepřicházela. Hodně lidí, zvláště ti vzdělaní, ze země odcházejí do všech koutů Evropy, aby tam našli lépe placenou práci. Také rodiče mé kamarádky neslyšeli moc rádi, že si našla práci v lotyšské firmě – lepší by byla práce v jedné z poboček mezinárodních korporací v Rize, to má podle nich budoucnost a vyšší stabilitu.
Co dodat na závěr? Napadlo mě, co by se asi stalo, kdybych v článku zakryla všechna zeměpisná místa a nechala jen popis situace, zvyků a nálady ve společnosti. Že vám to tak trochu připomíná stav v České republice? Lidé pořád na něco nadávají, jsou nespokojení, čekají a vzpomínají na lepší časy. Ano i ne. Čím více cestuji, čím více se seznamuji s jinými národnostmi a kulturami, tím více si uvědomuji, jaký potenciál má Česká republika, a jak je krásná. My máme být na co hrdí! Stejně tak Lotyši a jejich rovinatá, lesnatá země. A pokud budeme vychovávat naše děti v národní hrdosti, asi těžko z nich pak vyrostou dospělí, kteří by svým chováním chtěli poškozovat své okolí a svou krásnou vlast, a kteří by vám radili: „Tady nic není, jeďte raději na západ nebo na sever.“
Přidat komentář