Barokní perla západních Čech – Manětín
pokud se budete toulat Plzeňským krajem určitě navštivte město Manětín, které je nazývané pro mimořádný soubor památek – barokní perlou západních Čech. Město leží asi 30 km od Plzně v údolí Manětínského potoka pod Chlumskou horou. Manětín vznikl na obchodní cestě z Chebu do Prahy. O barokní podobu města se zasloužili Lazanští, kteří věnovali městu velkou pozornost. Z malého městečka vytvořili významné centrum, do něhož zavítala řada umělců jako Petr Brandl nebo Jan Brokof. V roce 1712 velký požár poničil zámek a polovinu města, to mu paradoxně pomohlo v jeho rozmachu. Zámek dal po požáru Václav Josef Lažanský přestavět ve vrcholně barokním stylu. Vzniklo náměstí s terasou vyzdobenou plastikami, s kašnami, které vyrovnaly prudký terénní rozdíl mezi náměstím a zámkem. Na tzv. Vysoké cestě byly vytvořeny dvě řady čtrnácti soch světců (od J.Herschnera), barokní sochy ozdobila i okolní města. V r.1787 zahájila provoz továrna na sukno, které se vyváželo do celé Evropy. Manětínské továrna byla dodavatelem rakouské armády. V provozu byl městský pivovar a vinopalna. Na začátku 19.stol. byl upraven anglický přírodně- krajinářský park s rybníčkem, poustevnou a altánem. Okrasná zahrada s barokními prvky zůstala jako samostatný celek. Proti zámku stojí sýpka ( bývalý pivovar). V r.2011 se v ní částečně točil klip k písni skupiny Depeche Mode „ Personal Jesus“
Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele byl barokně přestavěn v letech 1721-17 podle plánů Tomáše Haffeneckera. V kostele najdete obrazy Petra Brandla a varhany z dílna Leopolda Burkharda z Lokte z 18.stol. Dominantou náměstí je Borovcovo sousoší Nejsvatější Trojice z r.1719. Dílo nedokončil a odměny 430 zlatých se nedočkal – náhle zemřel a dílo museli dokončit jeho následníci. Náměstí také zdobí dvě kašny od J. Herschera. Na cihlových terasách jsou Herscherovi alegorie čtyř období a tří křesťanských cností z let 1730-40. Prostor doplňuje 25 dekorativních váz z dílny J.Herschera. Ve městě je ještě řada barokních plastik a křížů. Do Manětína bylo také z okolí přemístěno několik smírčích křížů – největší 122cm vysoký a 61 cm široký kámen s reliéfem kříže s nečitelným německým nápisem stál původně poblíž Hluboké ( údajně na místě, kde se do údolí zřítil svatební vůz). Městskou zástavbu tvoří hodnotné patrové většinou barokní domy s bývalou radnicí.
Na hřbitově na vých. okraji města na místě starší dřevěné svatyně z 15.stol stojí raně barokní kostel sv. Barbory z roku 1697 podle projektu Jeana Baptisty Matheye.
V roce 1992 byl Manětín vyhlášen městskou památkovou zónou. Manětinský zámek je oblíbeným místem pro svatby. Říká se mu také „svatební zámek“.
Historie města:
První zmínka o něm pochází z roku 1169, kdy král Vladislav II. zdejší újezd postavil rytířskému řádu johanitů, ti zde zřídili středověké sídlo ( komendu) a v roce 1235 si vymohli na panovníkovi právo soudu a hradeb. U hradeb si johanité postavili tvrz s klášterem. Johanité směli užívat okolní lesy, chytat ryby a zřizovat mlýny.
V roce 1420 dostali manětínské panství od Zikmunda Lucemburského do zástavy Buhuslavovi ze Švamberka. Když byl Bohuslav v r. 1422 zajat přešel od katolíků k husitům a manětínské panství jako zástavu dostal jeho bratr Hynek Krušina ze Švamberka. Roku 1455 zdědil zástavu Manětína Krušinův bratr Bohuslav, který stál v čele odboje proti králi Jiřímu z Poděbrad. V roce 1483 od johanitů, kteří do té doby byli ještě majitelé Manětína, koupil do dědičné držby Bohuslav ze Švamberka. Roku 1544 koupil Manětín Krajíř z Krajku, ale za účast ve stavovském povstání o majetek v r. 1547 přišel. Pak se vystřídali Šlikové a v r. 1560 prodal Manětín Jeronýmovi Hrobčickému Jáchym Šlik syn Jeronýma Šlika z Holíče.
Jeroným Hrobčický značně rozšířil panství a na místě staré tvrze postavil renesanční zámek, z něhož se dosud zachoval renesanční portál. Pro velké zadlužení v r.1617 prodal jeho syn Jan Vilém Manětín Kryštofovi Karlovi z Roupova na Herálci a Humpolci. Kryštov Karel se účastnil ve stavovském povstání a za to mu byl majetek zkonfiskován, i když už byl převeden na jeho syna Jana. V době třicetileté války v roce 1622 získala panství Ester Lažanská s manželem Jiřím Mitrovským z Nemyšle, který prosazoval násilnou rekatolizaci – odvolal dosavadního faráře a povolal jezuitu. V roce 1625 se poddaní vzbouřili, oblehli zámek a Mitrovského osvobodilo až povolané vojsko. V době války byl Manětín pustošen a drancován, v roce 1651 byla polovina z necelé padesátky domů pustá. Před smrtí odkázala Ester Lažanská panství svému bratrovi – a rod Lažanských( a jejich potomci rod Seilernů-Aspangů) zde panoval až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován.
Přidat komentář