• Menu
  • Menu

Mexiko 7 – Unesco

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Jižní Amerika » Mexiko » Mexiko 7 – Unesco

Chinampas a lodě trajineras

Odcházely jsme z Museo Dolores Olmedo, které je ve čtvrti Xochimilco a napadlo mě, že by byla škoda se nezajít podívat na nedaleké kanály s umělými ostrovy zvanými  chinampas a na lodě trajineras. Cesta sem byla dobře značená a nikde jsme nemusely bloudit. Vstupní brána k molu s nápisem Embarcadero Belem nás přímo navedla k malému přístavišti. Už cestou nám bylo divné, že jsme nepotkaly žádné turisty a neslyšely hrát hudbu. Pravda je, že nebyl víkend, ale přeci jen jsou plovoucí zahrady veliká turistická atrakce a nikde ani noha. Jen dost pošramocené bárky se houpaly na špinavém kanálu plném odpadků. Přišel k nám jeden z majitelů loďky a nabízel nám předraženou „ económico“ projížďku za 800 MXN. Docela ráda bych se bývala projela, ale výraz Janky mě napověděl, že na to můžu rovnou zapomenout.

vstupní brána Embarcadero Belem

Nafotily jsme si alespoň loďky a betonové molo. Osobně jsem nestála o to, sedět na barevné gondole, ale zajímalo mě vidět plovoucí ostrovy chinampas.  Kdysi jsem o nich viděla dokument a jejich dokonalost mě fascinovala.

Plovoucí zahrady

Kanály a zahrady představují živoucí příklad důmyslného zemědělství v praxi. Chinampas byly vynalezené už před založením Aztécké říše Tenochtitlán roku 1325 a vybudované na dnes již vyschlém jezeře Texcoco, největším z pěti navzájem propojených jezer. Jak říše rostla, bylo zapotřebí zajistit více zdrojů potravy. Někdy to znamenalo dobít a zabrat území sousedního kmene, jindy rozšíření území o zemědělské plochy. Oblasti okolo jezera obklopovala bažinatá půda, na kterých původní obyvatelé vybudovali ostrůvky, na kterých se pěstovala především kukuřice, rajčata, fazole, dýně, papriky a květiny. Přestože se ostrovům říká plovoucí zahrady, ve skutečnosti neplují.

Chinampas

Vznikaly tak, že dělníci, možná i otroci, zarazili do dna jezera dřevěné kůly a mezi nimi pomocí větví, masivních stébel rákosu vytvořili jakousi mřížku. Tu pak  naplnili blátem, sedimenty a rozkládající se vegetací.  Stavěly se souběžně vedle sebe a byly rozděleny kanály, aby se v nich zemědělci mohli orientovat a proplouvat kolem na kánoi. Ostrůvky měly obdélníkový tvar většinou o rozměrech 2 a půl krát 30 metrů a ponořeny byly maximálně několik desítek centimetrů nad hladinou jezera. Rostliny se tak mohly samozavlažovat. Zemědělci si podél okraje ostrůvku vysazovali vrby, které poskytovaly další stabilitu  a v rozpálené krajině i tolik potřebný stín. Původní kanály spojovaly většinu osad v údolí Mexika a chinampas zabíraly téměř 9000 hektarů. Po příchodu Španělů byly chinampas zničeny a vypleněny. Některé se naštěstí zachovaly a pěstitelé je používají dodnes. Zbytky systému kanálů jsou k vidění v Xochimilco. Tato oblast je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Chinampas

O víkendech se sem Mexičané a turisté jezdí projet a pobavit na pestře malovaných trajineras zdobených květy, které často nesou jméno vlastníka nebo jeho ženy či dítěte. Pijí, jedí a poslouchají hudbu. Jídlo a pití si buď přinesou, nebo jsou v ceně pronájmu lodě. Po kanálech plují také lodě kapely Mariachi v mexických sombrerech a zpívají své písně o lásce a statečnosti. Za příplatek se přidají k lodi bavících se návštěvníků a doprovázejí  je živou hudbou po kanálu.

cestopis následující

cestopis předcházející

Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *