• Menu
  • Menu

Mexiko 8

Zona Arqueológica y Museo de sitio de Tula

Jely jsme metrem s třemi přestupy na autobusové nádraží Terminal Central del Norte. Janka měla předem zjištěno, že lístky na autobus do města Tula de Allende koupíme u brány číslo 8. Bez problémů jsme okénko našly a zakoupily si místenky za 126 MXN. Než nás vpustili do čekárny, musely jsme projít detektorem kovů a osobní prohlídkou. Přijel autobus, přivítala nás hosteska, zapsala si naše jména do seznamu a nabídla nám zdarma džus nebo vodu. Na to, že nás čekalo necelých 90 km jízdy, to bylo milé přivítání. Usadily jsme se hned za řidičem, kde bylo nejvíc místa,  opřely si nohy o protější desku a těšily se, že uvidíme čtyři kolosální sochy “Atlantes de Tula” umístěné na pyramidě. Tula, původně Tollan-Xicocotitlan, bývala významné město ve starobylé říši Toltéků. Leží v mexickém státě Hidalgo v centrální vysočině Mexika.

Tula de Allende

Řidič nám pustil film a než jsme vyjely, někdo vešel do autobusu a všechny si nás natočil. Na nádraží jsme si už předtím všimly fotografií hledaných osob a zřejmě cestující monitorovali. Sledovaly jsme po cestě mexický film o mladé ženě, která se zamilovala do hudebníka. Všichni hlavní aktéři snímku natáčeného v Mexiku City byli světlé pleti s modrýma očima, měli luxusní byty, auta a oblečení. Nikdo z herců ani komparzistů v restauracích, na ulici a koncertních sálech nevypadal jako Mexičan. Neskutečné, jakými iluzemi krmí diváky. Když už jsme se skoro blížily k cíli, minuly jsme strašidelnou rafinerii Pemex se zapáchajícím a v dýmu zavaleném petrochemickým závodem.

rafinerie Pemex

Zona Arqueológica y Museo de sitio de Tula

Hned po příjezdu do města Tula de Allende, bereme taxíka za 40 MXN a odjíždíme k Zona Arqueológica y Museo de sitio de Tula. Musely jsme se nejdříve zapsat u informačního stánku do návštěvní knihy a vyplnit o sobě plno informací jako věk, zaměstnání, číslo pasu, adresu, národnost a pohlaví. Šokovalo nás, že tu téměř nikdo nebyl. Po schodech napodobujících výstup na pyramidu, jsme šly k pokladně zaplatit vstupné 46 MXN. Pokladní nás nasměrovala do muzea, kde jsme měly možnost se seznámit s kulturou Toltéků a archeologickými objevy z naleziště v Tule.

Muzeum

Původ Tuly je stejně záhadný jako lidé, kteří zde žili a jejich kultura je stále zahalena tajemstvím a spojována s různými více či méně hodnověrnými teoriemi. Toltékové po sobě zanechali jen minimálně archeologicky významných památek a dodnes je otázkou zda byli opravdovou samostatnou kulturou nebo mýtem vytvořeným Aztéky. Prozatím tedy platí, že byli nejvýznamnější etnickou skupinou středního Mexika a prvním silným středomexickým městským státem, který se po pádu Teotihuacanu objevil.

Náboženství Toltéků

Oficiálně se uvádí, že Tula vznikla na ploše 14 km2 a to v letech 900 až 1150 a byla domovem pro 35 tisíc obyvatel. Ti byli považováni za vysoce kvalifikované řemeslníky, lékaře, obchodníky a zdokonalili zemědělství a psaní. Vyznali se v astronomii, měli komplexní kalendář založený na lunárních cyklech, který měl 260 dní, a který se opakoval po 52 ročních cyklech. Náboženství Toltéků pravděpodobně zahrnovalo většinu tradičních bohů střední Ameriky. Náboženské rituály byly velmi kruté a vyžadovaly si lidské oběti k usmíření a uctění božstev. Hlavním bohem byl opeřený had Quetzalcoatl, který představoval kulturu, vzdělání, filosofii, dobro, světlo a plodnost. Proti němu stál Tezcatlipoca, jenž byl naopak nositelem války, tyranie a zla. Svého pádu se toltécká civilizace dočkala ve 12. století našeho letopočtu, kdy byla jejich města dobyta jinými kmeny. Tomu předcházely mnohé nepokoje způsobené suchem a následnými hladomory. Okolnosti tak nahrávaly novým dominujícím civilizacím včetně Mayů a Aztéků, kteří pak zcela nahradili toltéckou říši.

Legendární Tula

Prošly jsme se po krásné, upravené, kamínkové cestě plné kaktusů a sukulentů. Roste jich tady tak obrovské množství, že jsme nevěděly, co dříve fotit. V kaktusové zahradě nebyl nikde stín a protože bylo pravé poledne, chvilku jsme se schovaly pod stánky prodejců a prohlížely si nabízenou keramiku. Samozřejmě jsem neodolala a jednu sochu tzv. “Atlanťana” jsem si koupila do sbírky.

Opuncie mexická (Opuncia ficus indica)

Po více jak kilometru dlouhé cestě se nám konečně otevřel pohled na legendární Tulu, kterou aztécké pověsti popisovaly jako nádherné místo, kterému se velikostí nic nevyrovnalo. Bylo to trochu zvláštní, protože se jedná o poměrně malé naleziště a jeho umělecká a architektonická úroveň není oproti jiným městům Mezoameriky příliš vysoká. Přestože město vyhořelo a bylo vykradeno, dají se původní stavby dobře rozeznat a první pohled na pyramidu s téměř pětimetrovými sochami na jejím vrcholu je ohromující. I když je naleziště docela dobře popsáno informačními tabulemi ve španělštině a angličtině, Janka se ujala role průvodce a na každém zajímavém místě předčítala z knihy. Ale o tom příště.

cestopis následující

cestopis předcházející

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *