Výlet byl tajným narozeninovým dárkem pro moje dcery, které slavily 15.8.2022 svoje šestnácté narozeniny. Kam letí, zjistily až na letišti u gatu.
Ubytování v Cherry apartment jsem zarezervovala přes booking a měla jsem šestí na ubytování za rozumnou cenu (1.640,-Kč/osoba na dvě noci) hned na rohu hlavního milánského náměstí Duomo. Šlo o byt v nejvyšším patře, který by sice potřeboval rekonstrukci, ale to umístění přebíjelo všechny nevýhody – jako např. že tam byl poměrně velký hluk i v noci.
Letěly jsme s Easy jet a připlatila jsem tentokrát i za místa u sebe. Cesta do Milána trvala necelých 90 minut.
Počasí nemělo být ideální – hlásili nám na celé tři dny déšť, ale nakonec pár kapek spadlo v noci z pondělí na úterý, jinak bylo hezky. Tedy klidně nemuselo být až takové teplo, ale to se dalo uprostřed srpna očekávat.
Milano není tak bohaté na památky jako jiná italská města, ale i tak bylo co poznávat a za výlet stojí i v případě, kdy nejste zrovna nadšené nákupčí drahých světových značek. Mimochodem jsem asi nikde neviděla takovou koncentraci luxusních obchodů jako v centru Milana.
Turistů bylo hodně kolem Duoma, ale pokud člověk opustil úplné centrum, procházel se skoro sám.
Odlet byl až ve 14:20 hod., takže jsme na pohodu dojely do Prahy, resp. do Buštěhradu, kde jsme nechaly auto na Aviaparkingu. S malým zpožděním jsme odletěly do Milana, kde jsme přistály cca ve čtyři hodiny odpoledne na letišti Malpensa. Z letiště je možné dostat se na Milano Centrale vlakem nebo autobusem. Protože byl autobus společnosti Terravision levnější (10EUR/osoba), zvolily jsme právě ten (zastávka je před halou č. 4) – naštěstí odjížděl během pár minut (cesta trvala 50 minut). Na Milano Centrale jsme chvilku hledaly vstup do metra, ale nakonec se podařilo, v automatech jsme si koupily lístky a žlutou trasou M3 se přesunuly na zastávku Duomo.
Hned poté, co jsme se ubytovaly, jsme vyrazily na podvečerní procházku městem. Nejdříve jsme se samozřejmě zastavily na přeplněném náměstí Duomo a ve známé Galleria Vittorio Emanuelle II., na jejímž rohu jsme si daly večeři. Pak jsme prázdnými uličkami došly na Via Gabrilo Serbelloni, kde na domě Casa Sola-Busca vyčnívá vedle dveří ucho vyrobené z bronzu. Dříve se hosté ohlásili křikem přímo do ucha budovy, ale nyní je již ucho zazátkováno.
Odtud jsme prošly kolem nenápadné operní budovy La Scaly na náměstí Piazza degli Affari, kde holky zaujala hlavně mramorová socha zobrazující ruku se vztyčeným prostředníčkem L.O.V.E. před italskou burzou. Název L.O.V.E znamená Libertà, Odio, Vendetta, Eternità (Svoboda, nenávist, pomsta, věčnost). Sochu vytvořil v roce 2010 italský umělec Maurizio Cattelan. Socha měla zůstat na náměstí Piazza Affari jen pár týdnů, ale vedení města se rozhodlo ji tam ponechat na neurčito.
Pokračovaly jsme kolem Loggia dei Mercanti Whispering Gallery (podle místních legend využívali středověcí a renesanční obchodníci a špioni tajný komunikační systém v lodžii této budovy k obchodnímu tajemství) a Piazza dei Mercanti zpátky k Duomu.
Přidat komentář