Museo de las Culturas de Oaxaca
Nejdříve jsme se chtěly dobře nasnídat, ale nemohly jsme opět nic šikovného najít. Nakonec Janka už ze zoufalství, vytáhla průvodce a vybrala pekárnu PAN AM na Calle Mariano Abasolo 103, která své napečené dobroty servírovala v pěkné malé kavárně ve vedlejším vchodu. Byla to vlastně zahrada, ve které mimo slunečníků dělal stín vysoký strom, na kterém byly zavěšené keramické opičky. Našly jsme si dvě místa u dřevěného stolu. Na jídelním lístku nabízeli vafle s čerstvým ovocem a to jsem nemohla odolat. Janka si objednala ovoce, cereálie s oříšky a medem. Trochu nechápavě jsme koukaly jak u snídaně hodují jiní lidé. Hory masa, placek všeho druhu a teprve něco sladkého na konec. Moc jsme si pochutnaly, ale hrozně dlouho trvalo, než nám donesli účet, několikrát jsem opakovaně žádala o zaplacení.
Jardín de Etnobotánico Oaxaca
První, co jsme chtěly dnes navštívit, byla Jardín de Etnobotánico Oaxaca. Bohužel měli zavřeno a tak jsme se musely spokojit pohledem na zahradu z kláštera Santo Domingo při návštěvě muzea Museo de las Culturas de Oaxaca. I tento výhled na exotické kaktusy a sukulenty ohraničené stěnami dominikánského kláštera stál za to. Rostou zde stovky druhů rostlin pocházejících z oaxackých údolí. Zahrada s více jak dvěma hektary byla oficiálně otevřena v roce 1988 a to díky iniciativě místních občanů, kteří protestovali proti výstavbě luxusního hotelu, kongresového centra a parkoviště, které zde měly původně stát. Umělci Francisco Toledo a Luis Zárate byli zodpovědní za design zahrady. Nejdříve se museli vypořádat s prvním úkolem a zlepšit půdu, která byla silně znečištěna vápnem během stavby kláštera. Dalším problémem byl vážný nedostatek vody v oblasti a nemohla se čerpat z vodních zdrojů města. Proto má zahrada největší systém sběru dešťové vody ve státě Oaxaca. Různé kanálky, bazénky a podzemní potrubí zavlažují zahradu. Následovalo vysázení rychle rostoucích stromů, aby dodávaly potřebný stín. Rozhodli se uspořádat zahradu ve dvou pásmech, suchém a mokrém. Nejdříve vysázeli rostliny, které byly schopné přežít v suché zóně a nevyžadují žádnou zálivku a až po vybudování kanálů sázeli rostliny z deštného pralesa. Dnes tu existuje více jak 7000 exemplářů a téměř 1000 druhů, vše ze státu Oaxaca. Mnohé z těchto rostlin byly zachráněny během budování silnic nebo byly darované.
Museo de las Culturas de Oaxaca
Museo de las Culturas de Oaxaca v bývalém klášteře Santo Domingo de Guzman představuje archeologické, historické a etnografické sbírky nejvýznamnějších historických památek v zemi. Rozlehlý klášter byl téměř bez dalších návštěvníků a my si mohly v klidu představovat, jak zde asi členové dominikánského řádu žili, pracovali a prováděli své náboženské aktivity. Prostory, kde je muzeum, se nacházejí v prvním patře, do kterého se vchází elegantním schodištěm a nad nímž je ve zlatě zdobený štukovaný strop se světci. Čtyři arkádové chodby obklopují fontánu ve tvaru čtyřlístku s tzv. živým pramenem. Otevřený prostor s opěrnými sloupy zdobí původní fresky znázorňující život mnichů. Procházely jsme se dlouhými chodbami, odkud jsou průhledy do krajiny a samozřejmě i na Jardín de Etnobotánico Oaxaca. Je tu i několik dalších vnitřních nádvoří, na které se dá vstoupit a čtrnáct sálů s expozicemi, které jsou prosvícené denním světlem z hlavního nádvoří. Prohlédly jsme si knihovnu Fray Francisco de Burgoa, kde na policích z červeného cedru leží 40 tisíc svazků knih a pět století nashromážděných informací o vědě geografii, náboženství, umění, literatuře a historii. Knihovna získala své jméno po dominikánském mnichovi a učenci s mimořádným talentem. Svědomitě zapisoval historii a popisoval zvyky a obřady původních obyvatel.
Leopoldo Méndez
Mimo stálých expozic nabízí museum i dočasné výstavy a byla to obrovská náhoda, že jsme měly možnost si prohlédnout 350 grafik. Jejich autorem byl Leopoldo Méndez, který je považován za nejlepšího grafika v historii Mexika. Jeho tvorba oslavuje revoluční hrdiny, dávnou historii a lidovou kulturu. Patří mezi tak slavná jména jako byli umělci José Clemente Orozco, David Alfaro Siquieros a Diego Rivera.
Přidat komentář