loutky

Magický svět loutek

Naše první návštěva Chrudimi , co se týče počasí se nám moc nevydařila, ale i tak nás město překvapilo svou krásou. Déšť byl tečkou za naši dovolenou po Pardubickém kraji. Ošálit počasí jsme se pokusili při příjezdu, kdy jsme se ubytovali v překrásném historickém hotelu Fortna v centru města. Po příjemné snídani další den, kdy na pár minut vykouklo slunce a dalo naději, že se den vydaří. jsme vyrazili do centra. Za pár minut se zatáhlo a tak to už zůstalo. Při krátké procházce městem nás zaujal kamenný dům, kde bylo muzeum loutek. Nebyl to cíl naší cesty, ale o to více jsme byli překvapeni jak moc pěkné toto muzeum je.

Muzeum loutkářských kultur

Muzeum sídlí v překrásném renesančním Mydlářovském domě, který je považován za perlu architektury v Chrudimi. Prostory pro expozici Magického světa loutek, které si nemohly pro své představení přát lepší kulisu, jsou unikátní a krásné. V muzeu najdete historii a současnost českého loutkářství, postupně se vám představí loutky kočovných loutkářů, varietní loutky , rodinná loutková divadla včetně dekorací českých umělců. Expozice vás zavede také do světa Orientu, kde můžete obdivovat stínové loutky z Indonésie, Jávy a Číny, unikátní vietnamskou loutku a také loutky z Barmy a Japonska.

Každý návštěvník si najde svou oblíbenou postavičku nebo bude obdivovat nádherné aranžmá v prostorách historického domu. Jestli déle zůstanete a postojíte u populárních loutek jako je Spejbl a Hurvínek, nebo se budete raději obdivovat dřevořezbám Josefa Váchala, či postavě smutného pianisty od Jiřího Trnky, je čistě na vás. Expozice se mi líbila jako celek a trochu mě mrzelo, že jsme při našich návštěvách Asie nenavštívili některé z divadel, protože právě exponáty z těchto zemí byly pro mě velice zajímavé a inspirující.

Výstavy, ať už sezónní nebo krátkodobé, které se v muzeu konají, seznamují návštěvníky s českým loutkářstvím především 2. poloviny 20. století.

Otevírací doba muzea je 7 dnů v týdnu od pondělí do neděle, vždy od 8.30 do 17 hodin.

Adresa: Muzeum loutkařských kultur najdete v Břetislavově ul. 74, Chrudim

JSEM LOUTKA. MÁM MNOHO PODOB,

KTERÉ SE MĚNÍ V PRŮBĚHU STALETÍ.

VŠECHNY SPOJUJE JEDINÉ – ŽIJI JEN DÍKY VÁM:

AŽ KDYŽ MNE VY LIDÉ VEZMETE DO RUKOU,OŽIJI.

AŽ , KDYŽ MI DÁTE SVŮJ HLAS, PROMLUVÍM.

BEZ VÁS JSEM NEHYBNÁ A TICHÁ, SPOLEČNĚ VŠAK MŮŽEME PROŽÍT TISÍC

A JEDEN PŘÍBĚH.

Muzeum dále nabízí animační programy pro školy i veřejnost. Sobotní odpoledne zde pravidelně věnují loutkovým představením a zajímavým workshopům (od října do května). Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Muzeum bylo otevřeno 2. července 1972. Základem muzejní sbírky se stala soukromá sbírka Jana Malíka. Muzeum v dnešní době vlastní více jak 45 000 sbírkových předmětů. Velmi rozsáhlá je i muzejní knihovna se specializovaným fondem. Součástí muzea je herna pro děti, obchod s posezením a prodejním tématickým sortimentem.

Mydlářovský dům (čp. 74) byl prvním a zpočátku jediným sídlem muzea. Byl původně postaven v gotickém slohu. V roce 1571 tento dům koupil Matěj Mydlář a dal jej přestavět v renesančním slohu. Přestavba probíhala v 70. letech 16. století a inspirovala další měšťany k obdobným zákrokům na svých domech. Dům byl třípatrový a má ve svém průčelí ve dvou patrech loggii o pěti obloucích, které nesou toskánské sloupy. První patro loggie je zdobeno reliéfy stojících a ležících postav. Stojící figury představují zleva symboly zbožnosti, spravedlnosti, opatrnosti a síly, ležící figury personifikují mír, válku, lásku, poctivost a moc. Dále pod nimi můžeme na krakorcích, což jsou gotické kamenné nosné prvky, vidět hlavu šaška, býka, sovu jelena, růže, značku IHS. Pod nimi můžeme nade dveřmi vidět nápis vyňatý z knihy Janovy, 4. kapitoly a 16 verše: Bůh je láska, kdo přebývá v lásce, v Bohu přebývá a Bůh v něm, Léta Páně 1573 a monogram MM. Třetí galerie byla původně také zhotovena z pískovce, s římsou a zdobením alegorickými sochami, začátkem 19. století byla však ze statických důvodu zbourána a nahrazena dřevěnou. Stavitel domu je neznámý, pravděpodobně však vlašského původu, tedy z Itálie. Někteří badatelé však vyslovují názor, že šlo o mistra pražského, tento názor opírají o zjištění, že vnější výzdoba lodžií na domě je shodná s výzdobou na domě Melantrichově v Praze, který však byl roku 1895 zbořen. Matěj Mydlář byl vyučen mydlářem a svíčkařem. Oženil se s majetnou ženou z Vysokého Mýta. Býval to svárlivý muž a účastnil se piklí proti chrudimské radě, a proto se nikdy nestal jejím členem. Jeho syn Daniel byl už však pravděpodobně konšelem. S renesancí se Matěj seznámil na svých cestách po Itálii, a tak se rozhodl si v tomto slohu vystavět honosný palác v místech původního gotického domu. Prostory přízemí se nazývaly mázhauz (máz – jednotka pro pivo a haus – dům), což byly prostory pro obchod a čepování piva. Právo várečné bylo Chrudimi uděleno ve 14. století Karlem IV. a platilo do roku 1869….Pro zajímavost: Souvislost mezi katem Janem Mydlářem a zdejšími Mydláři není prokázána a spojení bylo vytvořeno uměle Josefem Svátkem v roce 1866, kdy sepsal „Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze“ – uvádí v knize Matěje Mydláře a jeho dceru Dorotu, kteří byli skutečnými historickými postavami. výňatek z /http://www.puppets.cz/