Naturpark Südgelände
Jsme v Berlíně jen na dva dny, a tak s ohledem na to, jak je veliký, plánujeme jen jeden konkrétní výlet – do Nature Park Schöneberger Südgelände. Zbytek času se chceme potulovat s kamarádkou Laurou, u které jsme ubytování (v komunitním bydlení u řeky mezi Kreuzbergem a Friedrichshainem). Jsme domluveni, že si s Jéňou uděláme dopoledne výlet a nakoupíme a já k obědu uvařím vývar a pak vyrazíme prozkoumávat Berlín i s Laurou.
Ráno vyrážíme pěšky najít nějakou pěknou kavárnu na snídani. Kolem kostela sv. Michaela pokračujeme dál čtvrtí Kreuzberg. Na kávu, řepový džus a slaný croissant nakonec stavíme v kavárně Kaffeekirsche. Pak nasedáme na autobus M29 a přestupujeme na linku S, kterou se dostáváme až na zastávku Priesterweg, která je přímo u vstupu do parku. Autobusem jedeme načerno, ale na vlak už si kupujeme jízdenky – za oba celkem 3 eura.
Do parku vstupujeme velmi robustní bránou, na uhlazeném trávníku před ní medituje pán. Vcházíme do bývalého seřazovacího vlakového nádraží, jakožto součást Templehofu, které bylo uzavřeno v roce 1952. Nádraží bylo dlouho ponecháno přírodě, která prorostla kolejištěm a vytvořila tak ve městě další hustou zeleň, které je v Berlíně překvapivě hodně. Oficiálně byl park otevřen v roce 1999 v rámci Expa 2000.
Park je divoký zelení ale uhlazený vkusně upravenou cestní sítí a různými komponenty, které upomínají na původní význam místa. Na několika místech je doplněn o umělecká díla. Některé cesty jsou mlatové a jsou umístěny v kolejišti, někdy se cesty kříží stejně jako koleje a ztrácí se v zarostlé zeleni. V místech dále od vstupní brány, kde se snaží podpořit biodiverzitu místní fauny i flory, je cesta vedena na vyvýšeném, roštovém chodníku. V hlavním centru se nachází záchody, kavárna, část s uměleckými objekty a velká hala, která dříve sloužila lokomotivám. Ve středu se tyčí veliká ocelová věž, kolem pobíhají děti. V této části parku se často pořádají koncerty a jiné umělecké akce.
Vstupujeme do přírodnější části parku. Posloucháme zpěv ptáčků a užíváme si příjemného prostředí i počasí. Obcházíme celý okruh, kromě několika ptáčků potkáváme asi 4 veverky. Vracíme se zpět ke kavárně, bohužel je ale zavřeno. Míříme tedy zpět na vlak. Odcházíme nadšení, park je opravdu příjemný. Jednoduchý ale divoký, chvílemi je to jako procházet se obyčejným lesem, sem tam vykoukne nějaká betonová nebo železná konstrukce. Na jedné koleji je ponechána mohutná černá lokomotiva. Paráda.
Vracíme se zpět do Kreuzbergu a jdeme nakoupit ingredience na hovězí vývar. V asijském obchodu kupujeme čerstvý koriandr, zázvor, limetku a krásné žampiony. Ostatní věci pak kupujeme v LIDLu. Vývar se povedl a můžeme vyrazit do města!
Začínáme a pak i končíme lahváčema. Večer byl dlouhý. Nachodili jsme několik kilometrů. Přes Görlitzer Park jsme šli kolem vodního kanálu napojeného na Sprévu.
Na pívo jsme se zastavili v kavárně Gri Gri, kde mají zajímavé dveře na záchod – takové jsem nikdy neviděla. Pak jsme pokračovali dál až k Lauřině oblíbené pizzerii Il Casolare, která se nachází u mostu Admiralbrücke, kde sedělo mnoho jednotlivců i skupin na zemi, popíjeli a bavili se – prý je to pro Berlín typické. Na Lauřino doporučení jsme koupili pizzu s bramorama – byla fakt moc dobrá a další dvě. Ve večerce jsme si nakoupili několik piv a sedli si na břeh kanálu. Sluníčko nám svítilo do zad a kolem panovala parádní atmosféra.
Pak jsme pokračovali několika dalšími bloky zpět do Kreuzbergu, kde jsme šli na pivo do bohužel ne moc povedeného podniku, který prý ještě nedávno býval moc fajn – Café Jenseits. Chtěli jsme s Jéňou navštívit známý klub na lodi – Club der Visionaere, ale i když jsme na vstupu dávali 15 euro, které po nás chtěli (5 eur/os) paní se nelíbilo, že jí dáváme 2 eura v centech. Měli jsme hezký den a rozhodně jsme se nechtěli hádat, a tak jsme se otočili a vydali se zpět k Lauře do Bootshausu, kde si dopijeme nakoupený piva, pustíme si hudbu a hezky tak zakončíme příjemný den.
Po cestě se ještě stavujeme pro jeden halloumi kebab a pak jedeme busem k Lauře. V Bootshausu popíjíme asi do 1 do rána. Na druhém břehu hezky svítí klub Holzmarkt Pampa. Chvilku i prší a tak si s otevřenými dveřmi přímo nad vodou a rotující diskokoulí nad hlavou užíváme pohodové atmosféry. Jéňa pak ale usíná v křesle a tak rychle do sprchy a jde se spát.
Přidat komentář