• Menu
  • Menu

Pacoldova vápenka a dolomitový důl v Praze

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Praha - hlavní město » Pacoldova vápenka a dolomitový důl v Praze

Pacoldova vápenka – industriální socha

Pacoldova vápenka. V západní části Velké Chuchle se dochovala část provozu na zpracování zdejšího vápence z 19. století jako doklad technického umu našich předků. Vápenka, systému Jiřího Pacolda (1834-1907), nevyžadovala vytříděný vápenec a je ve své podobě světovým unikátem. V provozu byla až do druhé světové války. Pozdější dlouhodobé chátrání ukončila až náročná rekonstrukce financovaná v letech 2004 – 2005 z grantů Magistrátu hl. m. Prahy. Stavba je často označovaná jako „industriální socha“ a je častým cílem návštěv odborníků na  technické památky a architekturu. Nejen proto, že zde končí naučná stezka Barrandovské skály – Chuchelský háj. Pacoldovu vápenku vyhledávají také četní turisté./Mgr. Tomáš Hromádka, kronikář městské části/.

Barrandovské skály
Barrandovské skály

 

Dolomitový lom a důl byly založeny na začátku 20. století Pražskou železářskou společností, která zde dobývala krystalické vápence jako struskotvornou přísadu pro hutnění nučických a chrustenických železných rud v kladenské huti. Původní lomová těžba přešla ve 20. letech 20. století na hlubinnou, důl měl 6 těžebních pater. Jednotlivá patra byla propojena na povrchu svážnou, která byla obsluhována vzduchovým vrátkem, umístěným na nejvyšší etáži. Těžba v dole byla ukončena roku 1964. Následně bylo nejnižší patro dolu (na úrovni nákladní rampy u silnice) přepracováno pro sklad trhavin, používaných mimo jiné při výstavbě pražského metra. V současné době zde sídlí firma Explosive service a.s.

Pacoldova vápenka Velká Chuchle

Po ukončení těžby byla v dole a na povrchu zanechána část technologických zařízení, které přežily opuštěné mnoho desítek let. Bohužel chuť sběračů šrotu byla natolik velká, že bylo nakonec v roce 2002 přikročeno k demontáži unikátního těžního vrátku, který byl po rekonstrukci umístěn ve skanzenu Solvayovy lomy, podobně jako místní vzdušníky. Před nepřizpůsobivými občany se ale nepodařilo zachránit vybavení kompresorovny, rozvodny a dílen, kde veškeré unikátní vybavení bylo zničeno a sešrotováno. /převzato z www.hornictvi.info/.

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.