• Menu
  • Menu

Nejznámější český menhir

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Středočeský kraj » Nejznámější český menhir

Kamenný muž – Zkamenělý pastýř

Menhir u obce Klobuky,  5 tun vážíci a 3,5 metrů vysoký a 1 metr široký, je tvořen červeným, místy rezavě hnědým pískovcem s křemennými valounky. Kámen je ještě asi 0,5 metru pod povrchem. Nejstarší zmínku o existenci menhiru nejdeme ve vojenské mapě z let 1764 – 1768. Skutečné stáří menhiru se odhaduje na několk tisíc let. Menhir je také jediným naším menhirem, který byl roku 1898 podrobně archeologicky prozkoumán. Bylo zjištěno, že kámen je osazen na světlém křídovém pískovci, což dokazuje, že byl vztyčen uměle.

menhir Zkamenělý muž,Pastýř
menhir Zkamenělý muž,Pastýř

Bouře roku 1852

Při bouři roku 1852 byl Kamenný muž vyvrácen. Obecní rada v Klubukách pak rozhodla, že by měl být kámen znovu vztyčen. Tuto událost najdeme v pamětní knize farního úřadu v Klobukách. Do země , pod menhir, byly na památku vloženy mince.

Hora Říp

Od menhiru je vidět přímo na horu Říp. Ze vzájemné polohy je v určitých dnech ( 30.4. a 13.8.) vidět, že Slunce vychází přímo za horou. Význam mají tyto dvě data především v keltském kalendáři. Jestli byli Keltové staviteli menhiru se neví.

hora Říp
hora Říp

Historky a pověsti o menhiru

 

S kamenem je spojeno mnoho historek a lidových pověstí. Nejznámější je historka, kdy při každém zazvonění zvonu z klobuckého kostela postoupí pastýř ke kostelu o zrnko písku. Ve  chvíli,kdy   se dostane až k němu, nastane soudný den. Když ale zazvoní zvon na protější straně v Kokovicích, postoupí prý zase zpět.

Další pověst říká, že kámen byl obklopen šesti až dvanácti menšími kameny. To prý tu zkameněl pastevec i s ovcemi, proto se mu také říkalo Pastýř se stádem. Podle další pověsti se jedná o pastýře, který prosil Ježíše a sv. Patra, aby zůstal věčně živ.

Menhir  je součástí  Naučné stezky z Kokovic do Klobuk.

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *