Stanování v – 22°C pod vrcholem Schillereck
Budík zvoní v 6:30, další v 6:45 a na třetí, v 7 hodin, Ifča s odhodláním uvařit teplou snídani vstává (původně to alespoň bylo v jejím plánu). Asi po hodině mě budí zmrzlá Ifča: „Tak bude alespoň čaj, vařiči se nějak nechce.“ Snídáme ztvrdlé povidlové buchty a jedním šálkem čaje se pokoušíme zahřát. Venku začíná vycházet sluníčko, které příjemně hřeje. Balíme, uklízíme a asi do půl hodiny opouštíme naší chaloupku. Možná si jí někdy opravíme, kdo ví…
Stále po červené stoupáme!
Nádhera! Sluneční paprsky prozařují skrze stromy, celý les je zabalen pod třpytící se sněhovou peřinkou a z venku se nám chaloupka jeví jako z pohádky. Dneska bude krásně! Ach jo, zase tak krásný to asi nebude… Opět nás čeká prudké stoupání. Je tu ještě víc sněhu, než předchozí den. Po poměrně krátkých úsecích se střídáme a pomáháme si prošlápnout stopu. Občas přijde i nějaký travers, ale převládá stoupání. Když jdu zrovna za Ifčou, jednou mě ohodí sněhem ze sněžnice, po druhý mi rovnou za krk sesype sníh ze stromu a párkrát se přede mnou pěkně proboří. Nevadí, jdeme dál. Stále pokračujeme po červené (460).
Tak trochu se ztrácíme
Na chvilku (když si to chceme trošku zkrátit) se trošku ztrácíme. Včas naštěstí zjišťujeme, že míříme na opačnou stranu. Jinak je ale značení dobře vidět. Kolem 11hod se konečně drápeme na hřeben a vycházíme nad Funkstation (meteorologická stanice 1476 m). Dáváme pauzu na čaj a sušené ovoce. Máme s sebou křížaly z jablek, švestky, ananas, a totálně zmrzlé mango. Kocháme se výhledy a trochu necháváme odpočinout nohám…
Vrchol Schillereck 1 748 mnm
Asi po půl hodince už nám začíná být zima a tak pokračujeme dál – po červené (469) na vrchol Schillereck. Čeká nás několik výstupů a sestupů po hřebínku. Občas se jde dobře, ale obtížné pasáže mají jasnou převahu. Před posledním „kopečkem“ nás trošku překvapuje dlouhý sestup (asi 200 výškových metrů. Následuje konečný výšlap na vrchol.
Po hodině a půl jsme konečně u vrcholového kříže. Doplňujeme energii sušenkou, zapisujeme se do knihy a pořizujeme vrcholové foto. Následuje dlouhé náročné klesání do sedla. Každým krokem se boříme do hlubokého sněhu. Ifča jde první. Když se nacházíme těsně pod dalším výšlapem, obě navrhujeme nechat biwak (původní cíl dnešního dne) na další den a přenocovat v sedle.
Biwak v sedle, čeká nás mrazivá noc -22°C
Našly jsme si pěkné místečko, vykopaly záhrab a připravily stan a všechno na spaní. Po náročném výkonu si při západu slunce s krásnými výhledy, dáváme za odměnu vychlazenou plzničku (na můj vkus možná až moc vychlazenou 😀 ). Pak zalézáme do stanu. Do předsíňky házíme zásobu vody (sníh na tavení) a zalézáme do spacáčků. Pomalu natavujeme a kuchtíme liškovou polévku. Mňam! Ještě jednou prohlížíme trasu na další den (chceme se přes vrchol Hochsengs dostat do Uwe Anderle Biwak, kde přespíme a další den pak sestoupíme do Windischgarstenu) a kolem 18:30 usínáme.
Přidat komentář