Zlatý kaňon

Osada Goward a Toronto

Osada Goward se nalézá na pravém břehu Sázavy nedaleko Kamenného Přívozu směrem na Luka pod Medníkem. Na obou březích Sázavy stojí /někde i leží/ v nepřístupných terénech i vysoko v lesích obyčejné dřevěné chaty i krásné chaloupky. Potkáte rybáře i osadníky či výletníky na procházce. Povalené loďky i zavěšené loďky čekají na jarní slunečné  požehnání, aby mohly vyplout. Čas tady nehraje takovou roli, cítíte se krásně a doufáte, že tady ještě dlouho vše zůstane tak jak je! Jinak rozlišení, kde začíná osada Toronto a kde končí Goward, je studánka s tekoucí vodou, dál od ní je už Toronto, směrem od Pal k ní je Goward.

My se vracíme cestou zpět k Žampašskému viaduktu /v údolí  Kocour, kde se viadukt nachází, můžete navštívit dvě štoly: štolu sv. Josefa a štolu sv. Antonína Paduánského/.  Odtud se vracíme do Jílového. Jako tečku za krásným výletem ještě vystoupáme na rozhlednu Pepř.

Žampach

Území pravého břehu Sázavy je dnes a bylo vždy intenzivně využíváno. Stavební a jiné aktivity 20. století spolu s řekou a přirozenými erozními pochody zahladily většinu stop po činnosti našich předků. Zlato v Sázavě a hlavně při ústí pravostranných potůčků zde pravděpodobně rýžovali již Keltové. Po zahájení hlubinné těžby, tj. zhruba od doby knížecí (konec 1. tisíciletí) a hlavně po rozmachu těžby (13. -14. století) bylo vždy nutné rudu rozdrtit, rozemlít a zlato oddělit od rhmutu – většinou pomocí energie vody. K pohonu úpravarenských strojů i k pohonu čerpacích a jiných zařízení sloužila na jílovském pásmu řeka Sázava. Je možné pozorovat ještě nezasypanou část náhonu od Kamenného přívozu, dříve byl veden až za továrnu PAL, dále je možné pozorovat mlecí kameny s rýhováním a jejich zlomky v opěrných zdech náhonu elektrárny nebo také přímo v řece za nízkého stavu vody. V prostoru západně od PALu stávala rozsáhlá arcibiskupská úpravna rud. Její model je vystaven v Národním technickém muzeu v Praze. Zhruba v místech dnešní malé vodní elektrárny stávala tzv. královská úpravna. Tyto technické stavby byly většinoudřevěné, a proto se nedochovaly.

 Václavská štola

Hornický skanzen zahrnuje historickou dědičnou Václavskou štolu. Štola je jednou z nejvýznamnějších štol v Jílovském rudním revíru. Václavská štola po 1410 metrech své délky ústí v úrovni I. patra dolu Pepř v Horním Studeném, západní spojovací překop k Nové jámě v Bohulibecha, důlní díla na úrovni II. patra Bohulibské Nové jámy. Celková délka prohlídkového okruhu je cca 5 km. Na části prohlídkového okruhu bude zřízena lokomotivní přeprava návštěvníků. Václavská štola i v dnešní době slouží jako hlavní odvodňovací štola celého centrálního Jílovského revíru.

Skanzen má připomínat historii těžby zlata v revíru, se zvláštním zaměřením na poslední období této těžby, ve 40-60 letech minulého století v návaznosti na historické podzemní expozice muzea /Regionální muzeum Jílové/  a uzavírá tak plynulou řadu jednotlivých období těžby od historie do současnosti.

Exkurze do podzemí. Případné zájemce o prohlídku podzemí budovaného skanzenu je možno částí podzemí provést, prohlídka je možná pouze po předchozí dohodě. Maximální počet prováděných osob je 10 na jednu skupinu. Výbava, pev á obuv nebo holínky. Informace: tel: 721624053 /Pavel Malý/ a 605116 108 /Mgr. Pavel Škácha/ – spolek Montanika.