• Menu
  • Menu

Trampská osada KODA

Údolí děsu – osada KODA.

O Kodě jsme se dozvěděli při návštěvě Tetína. Koda – významné místo historie trampingu. Trampská osada, Údolí děsu,  zde vznikla již kolem roku 1920, což ji řadí k nejstarším u nás. Koda byla a je součástí obce Tetín, ale dodnes je s okolím spojena jen úzkými lesními cestami.  Dojeli jsme autem přes most  a koleje v Srbsku, až k ceduli Národní přírodní rezervace Koda. Nedělní březnové a slunečné odpoledne vylákalo turistů do oblíbeného Srbska hodně. Na Kodu jich šlo jenom několik a my měli štěstí, že na Kodě jsme nakonec byli úplně sami. Trampská vesnička rozprostřená nad Kodským potokem byla také ještě opuštěná. Romantickému místu s několika chaloupkami chybělo jenom více jarních barev, ale i tak se nám dostalo  jarního  pohlazení v podobě několika  rozkvetlých podléšek a sněženek. Údolí pod osadou, můstky nad  zurčícím potokem, dělají z tohoto místa parádní  oázu nejenom pro trampy.

Trochu historie osady

Když přišli do Kody první trampové, žilo tam pět místních rodin. Dolní mlýn patřil panu Rabochovi, který jej v roce 1924 přestavěl na hotel. Podle pozdějších hospodských se tam říkalo také „U Špičků“, „U Fajta“, od šedesátých let 20.století tam bylo rekreační středisko národního podniku Nábytek Praha (avšak, o pouze pěšky přístupný objekt neměli rekreanti zájem), nakonec objekt chátral, počátkem devadesátých let vyhořel a zaniknul. Horní mlýn pana Karmazína byl funkční od roku 1611 do roku 1934. Pak byl mlýn upraven na malou vodní elektrárnu, která umožňovala obyvatelům Kody svítit žárovkami. Trampové museli vždy večer vyndavat z Kodského potůčku chladící se nápoje a potraviny, protože zvýšený průtok vody vše odnášel. Pochopitelně, že někteří občas zapomněli a pak si pěkně nadávali. Vedle Karmazínů byl statek rodiny Svobodových, jejichž obrovské stádo krav spásávalo trávu na příkrých stráních. Nejvýše položenými staveními byla hájovna s rodinou Žihlových a statek rodiny Matysových. Teprve koncem šedesátých let byla Koda napojena elektrickým vedením ze Srbska na elektrickou síť. V těžkých dobách si obyvatelé Kody přilepšovali živobytí prodejem potravin – mléka, vajíček a masa trampům. Název Koda prý poprvé použili mniši neznámého řádu, kteří v okolí vyklučili část lesů a začali obdělávat pole. Zaujal je patrně silný vodní zdroj, který tekl do jezírka, které ani při největších mrazech nezamrzalo. Pro ně nevysvětlitelnou záhadu proto pojmenovali Koda, což ve starých jazycích znamenalo “nerozluštitelný”, “tajemný”, “záhadný” apod. Dřevěný klášter mniši opustili asi v době husitských válek. Později byl v Kodě pro již zmíněný mlýn vybudován cca 3 metry hluboký rybník, který rovněž nikdy nezamrzá.

květena v přírodní rezervaci Koda
květena v přírodní rezervaci Koda

Průtrž v roce 1925

Hledal se sjednocující název pro trampskou osadu. Velký Manitou zřejmě pomohl událostí, kterou v roce 1925 nikdo nečekal. Ve středu 12. srpna se o těžké dešťové mraky mezi sebou přetahovaly Brdy a křivoklátské lesy tak dlouho, až se mraky večer zastavily nad Kodským polesím. Přišla velká průtrž mračen, která se většinou prohřátému skalnatému krasu vyhýbá. Tentokrát se však Kodský potůček změnil v řeku, která mohutně hučela a brala vše co jí stálo v cestě. O půlnoci již plavaly stromy, balvany a hlína, dole v Srbsku byla podemleta železniční trať. V té době přebývali v boudě „Šedesátce“ jen Brkoun, Franta Švestka a Olda Karhan, ve stanu spal Lesní muž. Všichni tři si naštěstí zachránili životy útěkem okny do stráně, Lesní muž vylezl na strom. Ač bylo v boudě přes metr vody, prý flašky od rumu zakopané v základech, zabránily jejímu podemletí. Večer u ohně si někdo z nich vzpomněl na starý nápis na skále „Údolí Děsů“ a název osady byl okamžitě osadníky schválen. Celá událost je velmi podrobně popsána v osadní kronice.

trampská osada Koda
trampská osada Koda

Řeka hučí

¨…V roce 1929 proběhly velké oslavy desátého výročí trvání Údolí Děsu; k této příležitosti složil osadník Pedra Mucha píseň inspirovanou předchozí povodní: „Řeka hučí“. Pedra už rok vedl tzv. trampský pěvecký sbor „Kamarádi z Údolí Děsu“. Bob Hurikán o něm v „Dějinách trampingu“ napsal: „… skromný zálesák, jehož písničky v době největšího rozmachu trampingu (1931) zpívali snad všichni trampové.“ Osada se stala rájem trampských skladatelů a hudebníků. Zde je třeba zmínit kromě Pedry Muchy především jména: Pepik Plhák, Tonda Pišvejc, Vašek Pergl, Honza Čuchna, Willi Lebeda, Standa Širl, Olda Vrtiška, Jarda Novák, Sako Panzner, Brian Bilica, Algi Škach a další.

Koda- nejpopulárnější  trampská osada v 30. letech

Ve třicátých letech se stalo Údolí Děsu nejpopulárnější trempskou osadou díky skutečnému kamarádství, výrazným osobnostem a především díky obrovskému počtu svých vynikajících hudebníků a sportovců. Snad každý tramp chtěl navštívit Údolí Děsu. Určitě jistou roli v návštěvnosti osady sehrálo i dobré dopravní spojení. Správnost názvu osady se potvrdila. Asi po deseti letech se Kodský potok opět rozvodnil, přičemž zničil trvale bazény u boudy Nibowaka, poničil plácek – chloubu osady, zničil cesty a mostky, změnil částečně koryto, ale boudy již byly ochráněny kamennými podezdívkami. Různě velkých povodní přinesl Kodský potok ještě několik. Osadníci si zvykli, jsou přece v Údolí Děsu. Nápor trampů způsobil, že si Hulanovi v Srbsku v polovině třicátých let přestěhovali hospodu přes vodu k vlakové zastávce./ Na základě osadní kroniky Údolí Děsu, archivovaných dokladů a ústních sdělení pamětníků sestavil: Ing. Miloš Pechar/

Pramen Koda

KODA – krasový vývěr, před kterým se vytvořila kupa sladkovodního vápence ( pěnovce). Jeden z nejznámějších krasových pramenů v Českém krasu. Nad pramenem je vybudována kaplička. Pramen je zařazen od roku 1957 do statní monitorovací sítě podzemních vod. Pravidelně je sledována jeho vydatnost na přepadu při vyústění jezírka.

rybník Koda
rybník Koda

Kodský mlýn

Na opačném konci hráze, než je současné vyústění, byl původně starý náhon ke mlýnu ( bílé stavení pod hrází ). První písem,ná zmínka o kodském mlýnu je z roku 1604. Mlýn měl dvě mlýnská kola umístěna nad sebou a toto technické řešeníbylo oceněno na Českoslovanské výstavě v roce 1895. Spodní část mlýnice se nachází v umělé jeskyni vytesané v kupě holocenních pěnovců.

Mlýn byl poháněn vodou z podzemního krasového pramene – Kodské vyvěračky, tedy nikolv povrchovým tokem, jak bývá obvaklé. Výhodou tohoto řešení bylo, ža voda vyvěrající z podzemí v zimě nezamrzala a mlýn tedy mohl být v provozu celoročně. Na druhé straně krasová vyvěračka nemohla poskytnout množství vody dostačující pro pohon mlýnských kol obvyklé konstrukce. Mlýn byl neobvyklým technickým řešením zakomponován do čelní části pěnovcové kaskády a do strmého svahu rokle. Poháněla jejj dvě vysoká a úzká kola za sebou.

Významná jeskyně v Českém krasu

Při modré turistické značce směrem na Liteň je jedna z nejvýznamnějších jeskyní obývaných člověkem v Českém krasu, Kodská jeskyně.

NPR Koda : 220 – 467 m.n.m/ 502 ha

Archeologický průzkum ve 20. a 30. ltetech 20. století odkryl množství keramiky, kamených a kostěnných nástrojů svědčících o využívání jeskyně člověkem ve středním a mladším paeolitu, neololitu, eneolitu, dále po celouý dobu bronzovou, laténskou i ve střdověku. V dnešní době jsou již bohužel všechny kulturní vrstvy odstraněny. Geologický podklad území tvoří zejména vápence, vzniklé ze schránek mořských živočichů před cca 400 milióny let. V hlubokých roklích vznikají i dnes sladkovodní vápence, takzvané pěnovce. Strmé skalní stěny od nepaměti v létě rozpaluje slunce a v zimě trhá mráz. Nikdy zde nevyrost les, proto jsou domovem zajímavých a vzácných rostlin a živočichů. vV rozsáhlé území je v souladu s členitým georeliéfem a klimatem  vyvinut soubor vámnomilných ekosystémůzahrnující všechny hlavní biotopyčeského krasu. Nalezneme zde potoční jeseniny s pěncovými prameništi, na svazích suťové lesy, dubohabřiny, kyselé doubravy, okroticové bučiny, šípákové doubravya lesostepíspolu s xeortermními trávníky a více typů sklaních stepí. Nacházejí se tu významné stratigrafické, paleontologické a archeologické lokality.

Státní přírodní rezervace – Karlštejn – Koda

Obě patří k největším a nejvýznam,nějším přírodním rezervacím ve Střdočeském kraji i v Česku. Leží v centru střeodčeské prvohorní pánve, která je součástí Barandienu. Území je tvořeno horninami straších prvohor- silrskými a devonskými vápenci a břidlicemi, které obsahují hojné zkameněliny mořské zvířeny. Významnými složkami přírodního bohatství rezervací je rozmanitá květena a zvířena s ceklou řadou vzácných a dnes chráněných druhů. Rezervace mají značný přírodovědecký význam s širšího evropského hlediska a mimořádnou důležitost jako exkurzní a studijní území pražských vysokých škol a vědeckých institucí

mapa Koda
mapa Koda
Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *