• Menu
  • Menu

Kuba 19 – Palacio Cantero, Trinidad

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Severní a Střední Amerika » Kuba » Kuba 19 – Palacio Cantero, Trinidad

Keramická dílna – Alfarero Casa Chichi, Trinidad

Nemáme s Jankou rády, když nás v rámci placeného výletu zavedou do nějakých obchodů a nabízejí nám zboží. Když nám průvodce oznámil, že jdeme do prodejny keramiky, trochu jsme protáhly obličeje. Návštěva Alfarero Casa Chichi byla však docela něco jiného. Součástí obchodu byla i keramická dílna s pecí, kde točili hlínu na hrnčířském kruhu a zrovna vytvářeli jednu z dalších krásných váz. Na stěnách u vchodu byly starší rodinné fotografie a různá ocenění. Dozvěděly jsme se, že rodina Santander se věnuje keramice již od poloviny 19. století. První ze Santanderů získal své znalosti od španělského imigranta a později si založil dílnu zde v Trinidadu. Jeho nadání a schopnosti byly předávány dalším generacím. Nejdříve vyráběli cihly, tašky na střechu, hrnce, džbány a časem se zaměřili na dekorativní a uměleckou tvorbu. Přesto však El Alfarero Casa Chichi stále používá tradiční výrobu. Surový jíl z jeskyní nechají vysušit na slunci, pak jej rozmělní do prášku, aby se zbavily nečistot. Jíl pak přendají do formy a zpracovávají jej na hrnčířském kruhu. Nepoužívají elektrickou pec, ale stále využívají dřevo. Práce z dílny jsou známé po celé Kubě a dokonce některé skvostné vázy jsou vystaveny na Plaza Mayor, zde v Trinidadu. Dlaždice, pohárky, džbánky a popelníky jsou všude po místních restauracích. Ačkoliv, zde bylo ke koupení plno krásných barevných váz, sošek a nádob, turisté si hlavně kupovali malé terakotové kalíšky, z kterých se pije tradiční “Canchanchara” (med, limeta a bílý rum), koktejl, který byl vynalezen v Trinidadu. Kalíšky jsme si sice nekoupily, ale na koktejl jsme si večer zašly.

Alfarero Casa Chichi
Alfarero Casa Chichi

Palacio Cantero

Rozešly jsme se se skupinou a dnes jsme ještě navštívily jeden z nejpůsobivějších domů v okolí Plaza Mayor. Je jim Palacio Cantero, kde sídlí Museo Municipal de Trinidad. Samotné muzeum nemá nijak zvláštní galerie a expozice, ale palác opravdu stojí za prohlídku. Bohužel jsme nevěděly, že z věže je krásná vyhlídka na město, údolí, hory a moře. Buď jsme to přehlédly, nebo byla zavřená.

Museo Municipal de Trinidad nadvori s vezi
Museo Municipal de Trinidad nadvori s vezi

Arkádové nádvoří paláce je v renesančním stylu a překvapivě zde vybudovali venkovní kuchyň s velkým sporákem a troubou pro pečení masa a ryb. Po trávníku tu  pobíhaly ještěrky se zvláštními zatočenými ocásky. Palác byl postaven mezi lety 1827-1830 a majitelem byl José Mariano Borrel, z bohatého rodu plantážníků a majitelů zdejších cukrovarů. Těsně po dokončení paláce však umírá a nemovitost přechází na syna (José Mariano Borrell y Lemus), nám již známého proutníka a majitele haciendy de Guáimaro, kterou jsme dnes také navštívily. Po generace se dům dědil, až byl v roce 1960 znárodněn.

Bohatá malba stěn, stropů a zdobení nad dveřmi a okny dodávalo budově eleganci majestátního paláce. Prostory muzea jsou ukázkou, jak si zde panstvo v 19. století žilo. V první místnosti je nábytek ve stylu Ludvíka XV. Společenské místnosti, ložnice a kancelář jsou zařízené dovezeným nábytkem z Francie a Itálie, dekorativním uměním a portréty majitelů domu.

Museo Municipal de Trinidad
. Museo Municipal de Trinidad

Z následujících pokojů jsou výstavní místnosti, ukazující vývoj a historii města a konečně jsme si prohlédly portrét zakladatele města Diega Velasqueze, o kterém nám průvodce tvrdil, že město založil proto, že by se mu v této krajině líbilo trávit Vánoce.

Museo Municipal de Trinidad nastroje otrokářů
Museo Municipal de Trinidad nastroje otrokářů

Zbrojnice připomínala období útoků lupičů a pirátů a samozřejmě nesměly chybět dokumenty a exponáty z válek za nezávislost. Nás asi nejvíce šokovala místnost, která byla plná černobílých fotografií, map a kreseb z dob, kdy se v okolí pěstovala cukrová třtina a s tím související utrpení a smrt tisíců otroků. Vidět třmeny, řetězy a bičíky používané na otroky, otřesné.

Leiocephalus inaguae, angl. Curly-tailed Lizard.
Leiocephalus inaguae, angl. Curly-tailed Lizard.

cestopis následující

cestopis předcházející

 

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *