• Menu
  • Menu

Památky Středočeského a Ústeckého kraje

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Středočeský kraj » Památky Středočeského a Ústeckého kraje

Výlet s Lindou a Deemou

Kaple svaté Anny Panenské Břežany ve Středočeském kraji

Autorem kaple sv. Anny byl slavný český architekt barokní gotiky Jan Blažej Santini–Aichel. Kaple je jeho prvním zcela původním projektem, ve kterém uplatnil princip paprsčité centrály. Horní zámek v Panenských Břežanech sloužil původně jako rezidence benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském Hradě, byl vybudován na přelomu 17. a 18. století. A Dolní zámek, někdejší sídlo zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Uzavřený pro veřejnost.

Kaple sv. Anny Panenské Břežany

Litoměřice

Starobylé královské městov Ústeckém kraji , významné centrum Polabí a jižní části Českého středohoří na pravém břehu Labe naproti ústí řeky Ohře, sídlo biskupství litoměřické diecéze. Děkujeme Lídě Hrubé za skvělé průvodcování a milé posezení na její zahrádce.

Litoměřice

Zámek Ploskovice

Ploskovický zámek  (bohužel pod lešením), jeden z nejkrásnějších v Čechách,  se nachází uprostřed  ovocných sadů a chmelnic v Ústeckém kraji, nedaleko Litoměřic.  Zámek nechala vystavět jako letní rezidenci velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská v první čtvrtině 18. století. Podle tehdejší zdobné módy v italsko-čínském slohu ho vybavila vším přepychem jako malé Versailles. V polovině 19. století se zámek stal soukromou rezidencí císaře Ferdinanda V. Habsburského. Na jeho výzdobě se velkou měrou podílel jeden z nejlepších českých malířů a dekoratérů 19. století Josef Navrátil.

Zámek Ploskovice

Boží muka (Liběšice)

Zděná boží muka s hranolovým podstavcem s volskými oky v ploše a čtvercovým nástavcem s okosenými rohy s volutami a rostlinným reliéfem, v ploše segmentové niky. Objekt z 1. pol. 18. stol.

Boží muka Liběšice

Socha sv. Onufria ve Zlonicích

Jsme zpět ve Středočeském kraji a na konci našeho výletu. Socha sv. Onufria pochází pravděpodobně již ze 17. století. Obyvatelům naháněla strach a byla odstraněna a hozena do rybníka. V roce 1860 nalezena a umístěna do polí za město. Socha v roce 2009 restaurována. Hledí od východu ke Zlonicím na kostel Nanebevzetí Panny Marie. I když v baroku se téma tohoto světce vyskytuje jen velmi zřídka. Za vznikem a umístěním sochy sv. Onufria pravděpodobně stojí hrabě Kinský. Socha prý původně stála u kostela. Sv. Onufrius Veliký žil na konci 4. století n. l. v jednom z klášterů nedaleko Théb, vyhlášeným místem magie, astrologie, a alchymie. Po čase odešel do egyptské pouště, kde strávil celých 60 let v přísné askezi jako poustevník. Díky tomu obrostl srstí, vlasy a vousy, čehož využíval jako šaty. Do Evropy přivezli jeho ostatky templáři. Palec sv. Onufria je uchován jako významná relikvie v katedrále sv. Víta v Praze. A tak se stal i patronem lesů, pastvin a hospodářského dobytka na Zlonicku. Socha svatého poustevníka je plna pozitivní energie, která prý vytváří ochranný, léčivý a informační kruh do 25 m od středu plastiky. Probíhá zde energetická linie. Místo je to kouzelné. K soše se váže legenda. Každým rokem se přibližuje k obci Zlonice a až se dotkne prvního stavení, bude konec světa.

Socha sv. Onufria ve Zlonicích
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *