Las Galeras a Playa Fronton

Budíček na “klasickou“ dovolenkovou hodinu 7:00. Balíme. První záchvat paniky – nemáme klíč, naštěstí nám dochází, že je na recepci- recepční nám dělá otvírače a zavírače dveří, protože my nejsme schopný “domluvit se“ s místní klikou. Dole, na recepci se loučíme a ptáme na bus (guagua) do Las Galeras. Sme ujištěny, že zastávka je vlastně přímo před hotelem….tak necháváme bágly na recepci a dem čekat ven. Po cca 20min, kdy sme stihly vybrat a koupit nádherný, dokonale zralý ananas a netrpělivě vzdáváme čekání. Vracíme se pro bágly a jdeme na místní autobusák. Tam ještě stíháme za 25RD dát kafčo nebo kakao a nějakou dlabku a hurá do busu. Ale provoz je hustý a rychlost busu nedosahuje snad ani rychlosti chůze. Za městem se to lepší a cca za hodinku dorážíme do Las Galeras.

Las Galeras

Snad poprvé vidíme jiné bílé turisty. Po chvíli zjištujeme, že sehnat úbytko nebude žádný med. Bungalovy stojí 70 USD/noc. Všude jinde je plno a furt nás otravují vlezlí dohazovači. Nakonec se zadaří v penzionu proti bungalovům, je to veliký rohový barák, polohou docela v centru, cca 150m -200m od přístavu a pláže. Doporučili nám ho místní, když sme se ptali po “co nejlevnějším úbytku“. Dostali sme 3lůžák za 1500 RD, což považujeme za opravdový úspěch! Uff, konečně klid a jde se na vytouženou snídani do místního útulného penzionku El pequeño Refugio. Název by se dal přeložit jako “malé útočiště“ a pro nás se jím určitě stalo – taková oáza klidu. Po příchodu bohužel zjišťujeme, že čas snídaní už skončil, přesto nám paní domácí ještě udělala čerstvý ovocný džus (100RD/ks) a vaječné omelety (každá 260RD). Teď už chybí jen poslední a jak zjištujeme nějtěžší část- vykoumání cesty na Playa Frontón. Kluci na motorkách si říkají za cestu a doprovod na pláž 2500RD za všechny 3. Doprovod je prý nezbytný, protože po cestě jsou skupinky tzv. Tigres (zlodějů), co čekají na příchozí skupiny a okrádají je. Tak dem zkusit loď. Bohužel je pozdě a všechny turistické jsou už pryč, musíme vzít “private boat“, ptáme se na cenu a nabídka je 4000RD…..no to ne, to se asi zbláznili!!!! Odcházíme z přístavu. Cestou nás staví típek s afrem na motorce, že nás odveze lodí za 3000RD. “No to by šlo“, říkáme, chvilka porady a berem.

Adrenalinová plavba lodí na Playa Fronton

A začíná největší zážitek – cesta lodí na Playa Fronton. Samozřejmě i na zážitek musí být ideální podmínky: počasí nic moc, trochu vítr a hlavně vlny. K tomu lodička s motorem 250 koní a kapitán s afrem. Odlepujeme se od břehu a prvních několik vln v podstatě přeskakujeme. Začínáme chápat, že cesta nebude tak hladká. Naštěstí je vidět, že kapitán to má v paži, každopádně my máme tak akorát hrůzu v očích, závěť v hlavě a ruce přilepené k okraji loďky a sledujem každou okolní vlnu. Kapitán to docela střílí a evidentně ho to hodně baví. Nakonec se i my trochu oklepeme a užíváme mořského adrenalinu! Buď s náma vlny hážou ze strany na stranu nebo přes ně s loďkou skáčeme. Zážitek umocňuje pobřeží, které míjíme. Ohromná mohutná skála s krasovými jeskyněmi, která kolmo padá do moře, porostlá bujnou vegetací. Znovu zatajujeme dech. Jízda je opravdu zážitek.

V ráji na pláži Fronton

Dojíždíme na pláž, jako vždy krásná čistá voda. Nejdřív nám “El Capitán“ ukazuje jeskyně a trochu nás tu provádí a pak huráááá šnorchlovat!! Korály trochu nic moc, teda aspoň my čekaly víc, každopádně pláž je náááádherná. Prostě Karibik jak vystřižený z letáku, znova sme v ráji, super. Ostatní lodě začínají odplouvat, prý jde velký vítr a déšť. Náš mořský vlk zůstává (asi jako jediný) klidný. Ovšem když přijde kapitán další lodi a gratis nám půjčuje vesty, že bez nich zpátky určitě jet nemůžeme, tak se taky rozhodujeme k odjezdu….navíc co na pláži, když leje. Cesta zpět je trochu klidnější, jedem dál od pobřeží a “El Capitán“ nám ukazuje, že s lodí umí nejen skákat, ale i surfovat po vlnách. Pecka, my z toho zase máme druhý Vánoce. Přijíždíme za mírného deště.

Hamburgry a penzion Ramon

Vracíme se na pokoj a sušíme co se dá. Nečekaně nabitou chvilku volna využíváme na odpočinek. Mezitím slyšíme, jak venku sílí déšť. Nabíráme síly na večerní program – burgry u paní v našem oblíbeném “malém útočišti“. Dneska holt americká strava. Jediný, na co trochu dojíždíme, je nedostatek rozměněných peněz. V Las Galeras sice je směnárna, ale kurz si dovolim označit za zlodějský!!! Původně paní domácí avizovavala 200 RD za burger, nakonec to bylo 300 a to sme už neměly. Naštěstí nám bylo dovoleno platit v USD, hahaha, socky no… Dostaly sme prvotřídní burger se zeleninou a s domácíma hranolkama a tatarkou. Kečup byl tipujem kupovaný. K tomu usrkáváme vynikající, silný Cuba Libre. (120RD). Spokojeně najezený odcházíme do našeho penzionu “Ramon“, který se nachází asi 100m od “útočiště“.